PayPal-donate (Wiki).png
O ile nie zaznaczono inaczej, prawa autorskie zamieszczonych materiałów należą do Jana Woreczko & Wadi.

(Unless otherwise stated, the copyright of the materials included belong to Jan Woreczko & Wadi.)


Odranec

Z Wiki.Meteoritica.pl

Plik:Odranec (Zelechovsky 1619).jpg
Raport o spadku meteorytu żelaznego w pobliżu wsi Odranec niedaleko Nowego Miasta na Morawach, w czerwcu 1619 roku, opisany w Calendariu Perpetuum Oeconomicum przez mieszczanina Sebastiana Želechovskýego z Želechova (źródło: Muzeum Narodowe w Pradze)

Domniemany spadek trzech okazów meteorytu żelaznego 11 czerwca 1619 roku (wtorek) we wsi Odranec niedaleko Nového Města na Moravě w Czechach.

Ciekawa historia! Obserwowano spadek trzech meteorytów. Dwa z nich znaleziono zaraz po spadku, trzeci spadł do lasu i nigdy go nie odnaleziono. Były to według relacji bryły żelazne o wagach 8,5 i 1,3 kg (15 funtů, druhý 3 funty).[1] Przekazano je właścicielowi nowomiejskiego majątku Vilému Dubskému z Třebomyslic[2] – ślad po nich zaginął. Okazy zostały utracone prawdopodobnie już podczas wojny trzydziestoletniej (1618-1648).

Zjawisku towarzyszył opad pyłu we wsi Jimramov i okolicznych wsiach (Více na gruntech téhož Pana Viléma Dubského, při městysi Jimravově, prach ručniční u některých dědin aneb vesnic s nebe pršel, kterýž mnozí páni stavu panského i rytířského i obecný lid ten prach jsou prubovali.).[1]


Šreinová et al. (2012):

«

3 - ODRANCE – železo
Dne 11. 6. 1619 byl pozorován v okolí Odrance pád tří železných meteoritů, přičemž dva z nich byly nalezeny. Třetí, který spadl do lesa, tehdy nalezen nebyl. Postupem času se však ztratily i dva původně nalezené meteority. Celá záležitost toho pádu se udála na panství Odrance a byla velmi dobře dokumentována Šebestiánem Želechovským z Želechova. To byl novoměstský měšťan, velmi bohatý a vzdělaný pán, který sebral všechny možné svědecké výpovědi a sepsal veršovaný popis toho pádu. Kromě toho vydával Želechovský z Želechova kalendář, který se jmenoval Calendarium Perpetuum Oeconomicum[3], a v něm uveřejnil hned téhož roku kromě obrázku, který zachycoval pád, také jeho velmi podrobný popis (obr. 8). Dnes je na místě, kde byl pád pozorovaný, pouze cedulka upozorňující na tuto skutečnost.

»


Szeroko tym zagadnieniem zajmowali się m.in. czescy badacze UFO. Na stronach portalu Klub psychotroniky a UFO znajduje się źródłowy tekst kroniki Želechovský (1619) oraz obszerna analiza innych wzmianek o tym zdarzeniu.

Želechovský (1619)[1]:

«

Novina pravdivá o velikém a hrozném zázraku, kterýž se stal v dědině Wodranci nedaleko Nového Města, na gruntech urozeného pána, pana Wilíma Dubského z Třebomyslic, na Novém Městě, Dačicích a Řeckovicích, léta 1619. V auterý před Svatým Vítem, to jest 11. dne června. Kterýžto zázrak že se vskutku pravdivě stal s bedlivostí vyhledáno a vyptáváno jest. Od slovutného muže pana Šebestiána Antonína Želechovského z Želechova, auředníka téhož panství a měštína Nového Města a slovo od slova vspis uvedený a k vytisknutí daný.

Léta tohoto 1619, v auterý před svatým Vítem ve vsi Wodranci, nedaleko Nového Města, v markrabství moravském, okolo nešporní hodiny, spatřín jest veliký a hrozný div na obloze nebeské, od mnohých lidí, tu blízských i vzdálených, a to takový: Předně, ukázalo se neveliké mračno jako stůl a nebo mlejnské kolo, a v tom od některých ostřejšího zraku vidino divné přemýtání, a jako vespolek se potýkání. Jiným zdálo se viděti nejprve jako ňáká vrata, a v nich veliký erb, s literárná psanými, kdoby uměl čísti, a to spatřil, byl by mohl přečísti, to zmizelo, a zase se zdálo krvavé kolo, a z toho kola vyšili tři krvaví kříži, sebou se jakoby šermoval potýkali, až zmizeli, Jiní pak kteří na horách byli na ten obláček patřili, viděli odtud dejm vycházeti, a jako střílení vojska velikého proti vojsku jinému, jiní slyšeli také jako lermo bubnování. Lid na polích zůstávající děsil se, až k zemi přepadal: někteří i k vojnám se měli, bojíce se aby jich

»


Powstała również „śpiewana historia”[4] (ang. cantastoria, cz. kramářská píseň) o tym wydarzeniu (Heinlein 1990, Wikipedia)!


Opis tego wydarzenia znajduje się również w kronice miasta Jimramov z 1619 roku[1]:

«

Zápis v městské knize jimramovské, str. 161:
Léta páně 1619 ve 20 hodin na celý orloj (4 hod. odpoledne) z dopuštění božího veliké bylo jest ječeni a chrochání až i z toho potomě nějaký prach co by ručniční byl, což jest se i od jiskry chytil a to na roli při městýs Jimramově a na místech mnohých pršel. V tuž hodinu na Wodranci z toho chrochání spadly jsou tři kusy nějaký,což by vocele nebo zvonoviny byly, kteréžto když jsou ze země vykopali, mnozí jsme spatřovali a v rukou měli, jakž jeden byl 15 funtů, druhý 3 funty (pozn.: l funí = cca 0,5 kg), třetího dostati nemohli, nebo do země hlyboko jest se vrazil, a mnohý to viděli, když letěly, co ohně se svítíce, kdež i země, do níž vpadly, jest horká byla. Pán Bůh ráčiž s námi býti, tu památku v mysli míti, zeť jest Bůh ne nadarmo toho neukázal nám tak mnoho, ale tím nás nabízeje, ku pokání přivozuje, abychom hříchu přestali, svaté pokání činili, o dejž je nám zde činiti a potom v slávu přijíti do království nebeského, tam tebe ctíti samého -Amen.

»


Lokalizacja

Źródło: Wiki.Meteoritica.pl
© Jan Woreczko & Wadi

(J) Jimramov, (O) Odranec, (V) Věcov

* W 2018 roku Google zmieniło zasady działania apletu, mapa może wyświetlać się niepoprawnie (pomaga Ctrl+F5); więcej → Szablon:GEMap-MyWiki


Bibliografia

  • +Bukovanská Marcela, (1968), Meteorit Odranec po 367 letech, Říše hvězd, 4, 1968, s. 112-113.
  • Heinlein Dieter, (1990), Der Odranec Meteoritenfall von 1619, METEOR Zeitschrift für Meteoritenkunde, 1(17), 1990. Plik PDF.
  • +Papp Gábor, (2004), A critical review of 16-17th century reports on meteorite falls in and around the Carpathian Basin, Annales historico-naturales Musei nationalis hungarici, vol. 96, 2004, s. 19-28. Plik PDF.
  • +Sochor Stanislav, (1929), Povětroň, který spadl léta 1619 u Odrance, Horácké besedy 111, no. 2, 25.4.1929, s. 2-7.
  • Šreinová Blanka, Bukovanská Marcela, (2012), Meteority v České republice, Člověk ve svém pozemském a kosmickém prostředí, Bulletin referátů z konference, Úpice 2012, (s. 13).[5] Plik PDF.
  • Želechovský Šebestián Antonín z Želechova, (1619), Calendarium perpetuum oeconomicum (Nowina prawdiwá / o welikém a hrozném zázraku, kterýž se stal w Dědině Wodrancy / nedaleko Nowého Města / na Gruntech Urozeného Pána, Pana Wylíma Dubského / z Třebomyslic / na Nowém Městě / Dačicých a Řeckowicých / Léta 1619), Adam Graudenc, Litomyšl 1619.

Przypisy

  1. ^ a b c d za portalem Klub psychotroniky a UFO
  2. ^ za Wikipedią
  3. ^ Želechovský (1619)
  4. ^ za Wikipedią: cantastoria – z języka włoskiego „śpiewana historia”. To teatralna forma, gdzie wykonawca mówi lub śpiewa historię, równocześnie prezentując serię obrazów. Obrazy te mogą być malowane, drukowane lub rysowane; Wikipedia (CS) – Kramářská píseň
  5. ^ najnowsze krótkie opracowanie na temat wszystkich czeskich meteorytów oraz starszych doniesień (np. Odranec)

Linki zewnętrzne

Osobiste