O ile nie zaznaczono inaczej, prawa autorskie zamieszczonych materiałów należą do Jana Woreczko & Wadi.

(Unless otherwise stated, the copyright of the materials included belong to Jan Woreczko & Wadi.)

Z Wiki.Meteoritica.pl

Wersja z 20:37, 25 sie 2014

A jednak opłaca się szukać!

Po kilkunastu latach od bolidu, na przewidywanym obszarze spadku, znaleziono dwa meteoryty Benešov (a) i Benešov (b)!

Bolid z 7 maja 1991 roku – EN070591 „Benešov”.

O godzinie 23:03:58 (UT) 7 maja 1991 roku na południe od Pragi w Czechach obserwowano bardzo jasny bolid (o jasności dochodzącej do –18,5^m). Przelot bolidu został zarejestrowany przez stacje bolidowe European Fireball Network (EN). Pozwoliło to wyliczyć orbitę meteoroidu i dane dotyczące ewentualnego spadku.

Meteoroid wszedł w atmosferę z prędkością 21,08 km/s i zapłonął na wysokości 97,7 km. Spadał niemal pionowo. Zgasł na bardzo małej wysokości 16,05 km mając prędkość tylko 2 km/s! Był to bolid typu I (ale możliwy typ II). Według obserwatorów z EN (Spurný et al. 1991, 1992) początkowa masa meteoroidu wynosiła około 15 ton^[2]. W momencie największej jasności (rozbłysku) na wysokości 25 km miał jeszcze masę 2 ton. Wyniki modelowania przelotu dopuszczają spadek fragmentu o wadze nawet 10 kg w zalesionej okolicy około 2,5 km na zachód od miasta Benešov.^[1]

Okoliczności znalezienia meteorytów

W 2011 roku Pavel Spurný ponownie przeanalizował dane i określił na nowo obszar spadku. Przeszukiwanie nowej lokalizacji za pomocą wykrywaczy metalu doprowadziło w 2011 roku do znalezienia trzech małych okazów meteorytów. Dwa z nich, nazwane Benešov (a), znaleziono w odległości 250 metrów od siebie, a trzeci okaz – Benešov (b) – został znaleziony pomiędzy nimi.

Opis okoliczności znalezienia meteorytów w Nález meteoritů Benešov – překvapivé rozuzlení velké záhady po 20 letech (fragment):

(…) Tak na jaře roku 2011, krátce před 20. výročím přeletu bolidu Benešov, se tým ondřejovských vědců pod vedením Dr. Pavla Spurného k tomuto případu vrátil a od počátku ho znovu analyzoval. To znamenalo novými metodami proměřit všechny získané snímky, které byly ještě na skleněných deskách a pomocí zdokonalených výpočetních metod vše kompletně přepočítat a z toho pak zvolit vhodnou strategii pro případné hledání pozůstatků původního tělesa. Významným prvkem v  tomto ohledu bylo, že bolid dosáhl maximální jasnosti v jednom velkém zjasnění již velmi hluboko v atmosféře (24 km nad zemí) a ze zkušeností z jiných případů to znamenalo, že v tomto bodě došlo k významné destrukci původního tělesa a k uvolnění velkého množství materiálu, který zčásti ve formě velmi malých meteoritů mohl dopadnout na zemský povrch. Velmi důležitou okolností pro možné nalezení těchto malých meteoritů byl také strmý průlet tělesa atmosférou a z toho vyplývající jejich velká koncentrace na zemi. Po modelování temné dráhy a započtení všech vlivů na průlet takto malých tělísek hustými vrstvami atmosféry jsme dostali relativně kompaktní pádovou oblast, která shodou okolností ležela v dobře přístupném a přehledném terénu. Bylo však jasné, že tyto meteority po tak dlouhé době v klimatických podmínkách střední Evropy budou těžko rozeznatelné od pozemských hornin, mohou vlivem zemědělské činnosti ležet v různých hloubkách pod povrchem a budou již značně zvětralé. Právě stupeň zvětrání, tj. degradace původního materiálu zvláště u tak malých meteoritů, byl největší neznámou. Z analýzy spektrálních záznamů jsme však věděli, že by se mělo jednat o takové meteority, které v sobě obsahují relativně velké množství železa, tzv. chondrity. Z tohoto důvodu jsme pro hledání použili detektory kovů a tak na začátku vegetačního období, v dubnu 2011 jsme zahájili pátrání po těchto zbytcích bolidu Benešov. Skutečnost zcela předčila naše očekávání. Předně přesně potvrdila naše původní předpoklady a scénář toho, co se s bolidem Benešov v atmosféře stalo. Během prvního dne hledání, tj. 9. dubna 2011, jsme nalezli dva meteority a v dalších dnech se podařil nalézt ještě jeden další. Bohužel rychle rostoucí vegetace další hledání brzy znemožnila. Tyto meteority nebylo možné s jistotou okamžitě identifikovat v terénu, pouze byly vyčleněny jako „podezřelé“ vzorky, které splňovaly některá základní kritéria a až teprve v laboratoři bylo ověřeno, že z většího počtu právě tyto 3 vzorky jsou meteority. Tuto analýzu, stejně jako klasifikaci meteoritů provedl Dr. Jakub Haloda z České geologické služby v Praze. Velmi podstatným se ukázalo, že ač jsou všechny meteority značně zvětralé, stále ještě obsahovaly neporušené části a tak bylo možné na všech udělat potřebná měření a určit, o jaký typ meteoritů se jedná. Z toho vzešlo zřejmě vůbec největší překvapení a nejdůležitější výsledek – meteority se významně lišily. První meteorit (nalezený Pavlem Spurným a Annou Spurnou) byl klasifikován jako obyčejný chondrit typu H5, druhý (nalezený Markem Mlejnským) a třetí meteorit (nalezený Jiřím Borovičkou a Hanou Zichovou) pak byly klasifikovány jako obyčejný chondrit typu LL3.5. Navíc, jak se z detailní analýzy později ukázalo, součástí druhého meteoritu je ještě malá část, která je klasifikována jako achondrit. Celkem se nám tedy podařilo nalézt 3 různé druhy materiálu, ze kterých bylo složeno původní těleso bolidu Benešov. To je zcela unikátní výsledek, který znamená, že tento malý úlomek asteroidu, který pocházel z vnějšího pásu planetek, byl svým složením velmi různorodý. Podobná heterogenita materiálu byla pozorována zatím jen v případě pádu meteoritů Almahata Sitta v Súdánu^[3] a bezesporu je to to největší tajemství, které nám bolid a následný pád meteoritů Benešov do této doby zatím vydal. (…)

Zastanawiające jest znalezienie w krótkim czasie na tak małym obszarze meteorytów różnych typów (dodatkowo z achondrytowymi klastami). Autorzy analiz dopuszczają hipotezę, że znalezione meteoryty Benešov (a) i (b) pochodzą z jednego ciała macierzystego o złożonej litologii, tak jak np. u meteorytu Almahata Sitta^[3].

Fotografia okazów meteorytów Benešov znajduje się na portalu Akademie věd České republiky w artykule Nález meteoritů Benešov – překvapivé rozuzlení velké záhady po 20 letech. Opis fotografii:

(…) Tři dosud nalezené meteority Benešov. Všechny meteority jsou očištěné od nánosů a částečně zbroušené pro analýzu. Zleva meteorit 1 klasifikován jako H5 chondrit, výsledná váha 1.54 g, meteorit 2 klasifikován jako LL3.5 chondrit, váha 7.72 g (obsahuje achondritickou část) a meteorit 3 opět LL3.5 chondrit, váha 1.99 g.

Okazy meteorytów Benešov (a) i Benešov (b) znajdują się w zbiorach Astronomical Institute of the Academy of Sciences of the Czech Republic w Ondrejovie.

Lokalizacja

Źródło: Wiki.Meteoritica.pl

© Jan Woreczko & Wadi

(B) Benešov, (C) Chvojen

kościół św. Jakuba i Filipa w Chvojen

Trasa bolidu i rejon prawdopodobnego spadku

* W 2018 roku Google zmieniło zasady działania apletu, mapa może wyświetlać się niepoprawnie (pomaga Ctrl+F5); więcej → Szablon:GEMap-MyWiki

Jest bardzo prawdopodobne, że na niewielkim obszarze 2,5 km na zachód od miasta Benešov spadł 10 kg meteoryt (warto szukać!). Przybliżony rejon spadku meteorytów z bolidu na podstawie wyliczeń z 1991 roku (Spurný et al. 1991).

W 2011 roku znaleziono w tym obszarze dwa meteoryty prawdopodobnie z bolidu Benešov – Benešov (a) i Benešov (b)!
Więcej szczegółów w Meteoritical Bulletin.

Zespół poszukiwaczy przeszukiwał teren w okolicach osady/koloni Chvojen. Na zdjęciach i filmie z poszukiwań widać wieżę kościoła św. Jakuba i Filipa w Chvojen (Kostel sv. Jakuba a Filipa v osadě Chvojen) (więcej na portalu Český rozhlas – Bolid Benešov vydal tajemství (+VIDEO)).

Bibliografia

• +Borovička Jiří, Spurný Pavel, (1996), Radiation Study of Two Very Bright Terrestrial Bolides and an Application to the Comet S-L 9 Collision with Jupiter, Icarus, 121, 2, 1996, s. 484-510. Plik PDF.

• Borovicka Jiří, Popova Olga P., Nemtchinov Ivan V., Spurný Pavel, Ceplecha Zdeněk, (1998), Bolides produced by impacts of large meteoroids into the Earth's atmosphere: comparison of theory with observations. I. Benesov bolide dynamics and fragmentation, Astronomy and Astrophysics, vol. 334, 1998, s. 713-728. Plik PDF.

• Borovicka Jiří, Popova Olga P., Golub' A.P., Kosarev I.B., Nemtchinov Ivan V., (1998), Bolides produced by impacts of large meteoroids into the Earth's atmosphere: comparison of theory with observations. II. Benesov bolide spectra, Astronomy and Astrophysics, vol. 337, 1998, s. 591-602. Plik PDF.

• Ceplecha Zdeněk, ReVelle Douglas O., (2005), Fragmentation model of meteoroid motion, mass loss, and radiation in the atmosphere, Meteoritics & Planetary Science, vol. 40(1), 2005, s. 35–54. Plik PDF.

• +Nález meteoritů Benešov – překvapivé rozuzlení velké záhady po 20 letech, Tisková zpráva Astronomického ústavu AV ČR z 19. května 2012. Plik PDF.

• Spurný Pavel, Borovička Jiří, Ceplecha Zdeněk, (1991), Very Bright Fireball. Czechoslovakia, May 7, 1991, 23^h03^m58^s UT, WGN, The Journal of IMO, vol. 19, nr 3, 1991, s. 99-100. Plik PDF.

• +Spurný Pavel, Borovička Jiří, Ceplecha Zdeněk, (1992), Wow…, Radiant, vol. 14, nr 3, 1992, s. 64-65. Plik PDF.

Przypisy

Zobacz również

• meteoryty Benešov (a) i Benešov (b)
• Bolidy (typy)

Linki zewnętrzne

• Meteoritical Bulletin Database (MBD) – meteoryt Benešov (a)
• Meteoritical Bulletin Database (MBD) – meteoryt Benešov (b)

• Český rozhlas – Bolid Benešov vydal tajemství (+VIDEO)

• Akademie věd České republiky, v.v.i. – Nález meteoritů Benešov – překvapivé rozuzlení velké záhady po 20 letech
• Astronomical Institute of the Academy of Sciences of the Czech Republic, v.v.i. – Astronomický ústav Akademie věd České republiky, v.v.i.

• woreczko.pl – Sieci bolidowe (fireball network)