O ile nie zaznaczono inaczej, prawa autorskie zamieszczonych materiałów należą do Jana Woreczko & Wadi.
(Unless otherwise stated, the copyright of the materials included belong to Jan Woreczko & Wadi.)


Benešov (bolid)

Z Wiki.Meteoritica.pl

1

A jednak opłaciło się szukać!

Szczegóły bolidu „Benešov” zarejestrowane kamerą all-sky w stacji Kostelní Myslová (4 km od Telče) przedstawiające główny wybuch („flarę”) na wysokości 24 km, z którego pochodzą małe fragmenty meteorytu (Spurný et al. 2014)
Po dwudziestu latach od obserwacji bolidu, na przewidywanym obszarze spadku, znaleziono kilka fragmentów dwóch różnych meteorytów Benešov (a)Benešov (b)!

Bolid z 7 maja 1991 roku – EN070591 „Benešov”.

O godzinie 23:03:46 (UT) 7 maja 1991 roku na południe od Pragi w Czechach obserwowano bardzo jasny bolid (o jasności dochodzącej do –18,5m). Przelot bolidu został zarejestrowany przez trzy stacje bolidowe European Fireball Network (EN) w: Ondřejovie, Přimda i Telče. Pozwoliło to wyliczyć orbitę meteoroidu i dane dotyczące ewentualnego spadku.

Meteoroid wszedł w atmosferę z prędkością 21,08 km/s i zapłonął na wysokości ~91 km. Spadał niemal pionowo. Zgasł na bardzo małej wysokości 19 km mając prędkość tylko 2 km/s! Był to bolid typu I (ale możliwy typ II). Według obserwatorów z EN (Spurný et al. 1991, 1992, 2014) początkowa masa meteoroidu wynosiła około 15 ton[1]. W momencie największej jasności (rozbłysku) na wysokości 25 km miał jeszcze masę 2 ton. Wyniki modelowania przelotu dopuszczają spadek fragmentu o wadze nawet 10 kg[2] w zalesionej okolicy około 2,5 km na zachód od miasta Benešov (Spurný et al. 1992).[3]

Dane bolidu EN070591 „Benešov”
(Spurný et al. 2014)[3]


Okoliczności znalezienia meteorytów

W 2011 roku Pavel Spurný ponownie przeanalizował dane i określił na nowo obszar spadku. Przeszukiwanie nowej lokalizacji za pomocą wykrywaczy metalu doprowadziło w 2011 roku do znalezienia trzech[4] małych okazów meteorytów. Dwa z nich, nazwane Benešov (a) (w tabeli poniżej M2 i M3), znaleziono w odległości 250 metrów od siebie, a trzeci okaz – Benešov (b) (M1) – został znaleziony pomiędzy nimi (Spurný et al. 2014).

Lista okazów (Spurný et al. 2014):

Table 6. Detalis of the recovered meteorites.
Met. No. Date of find W1 (g) W2 (g) Meteorite type Coordinates Finders
longitude E latitude N
M1 9.4.2011 2.91 1.54 H5 14.6325 49.7665 Spurný, Spurná
M2 9.4.2011 12.93 7.72 LL3.5 + PA 14.6345 49.7655 Mlejnský
M3 21.4.2011 2.29 1.99 LL3.5 14.6311 49.7661 Borovička, Zichová
M4[4] 25.4.2012 0.50 0.38 LL3.5? 14.6315 49.7664 Čapek, Shrbený
Notes. W1 means the original weight of the sample after the find, W2 id the final mass of meteorite after cleaning and brushing. PA is short for primitive achondrite. The classification of the smallest pieces M4 is uncertain because of high weathering grade.


Abstrakt pracy Spurný et al. (2014):

«

Abstract
The main motivation for this work was to explain and solve the old mystery connected with the detailed instrumental observation of the Benešov superbolide on 7 May 1991 over the central part of the Czech Republic. Detailed analyses of this undoubted meteorite fall were published in several papers, and this is one of the best documented bolides (at least of the superbolide category) ever observed. However, despite high-quality data, favorable trajectory, relatively large terminal mass, and especially great efforts and many attempts, no meteorite was found in the weeks and years after the fall. Here we solve and explain this old mystery. In spring 2011, just before the twentieth anniversary of this extraordinary case, we remeasured all available all-sky records and reanalyzed the data. We used slightly different methods and new approaches, which we gradually developed to analyze several recent instrumentally observed meteorite falls (Morávka, Neuschwanstein, Jesenice, Bunburra Rockhole, Mason Gully, and Košice). We assembled a new consistent picture of the Benešov event, which resulted in a slightly revised impact location and suggested a new strategy that might lead to a recovery of Benešov meteorites after 20 years. The reality completely confirmed all our assumptions and surpassed our expectations. We found four small highly weathered fragments irregular in form and completely without fusion crust with a total mass of 11.63g (1.54 g (H5), 7.72 g (with achondritic clast), 1.99 g, 0.38 g (all LL3.5)). They were recovered exactly in the predicted impact area for corresponding masses, namely within 40 m from the highest probability line. Although all fragments are very small and their weathering grade is high (W3[5] for all pieces), their interior was preserved enough for reliable analysis (except for the smallest one). The meteorite is classified as a polymict breccia containing three recognized lithologies with different texture, chemical, and mineralogical composition. This result is pioneering in many aspects. We proved that in some special cases it is still possible to predict and find meteorites a long time after the fall. The most important result, however, is the heterogeneity of the recovered meteorites. This case clearly shows that larger meteoroids can be compositionally very complicated bodies. We discovered that the Benešov meteoroid consisted of at least three different types of material – LL3.5, H5, and primitive achondrite. This case also implies that it is very useful to study as many fragments as possible from one fall because there can be significant differences among them.

»


Okoliczności znalezienia meteorytów opisno również na portalu Akademie věd České republiky w artykule Nález meteoritů Benešov – překvapivé rozuzlení velké záhady po 20 letech (fragment):

«

(…) Tak na jaře roku 2011, krátce před 20. výročím přeletu bolidu Benešov, se tým ondřejovských vědců pod vedením Dr. Pavla Spurného k tomuto případu vrátil a od počátku ho znovu analyzoval. To znamenalo novými metodami proměřit všechny získané snímky, které byly ještě na skleněných deskách a pomocí zdokonalených výpočetních metod vše kompletně přepočítat a z toho pak zvolit vhodnou strategii pro případné hledání pozůstatků původního tělesa. Významným prvkem v  tomto ohledu bylo, že bolid dosáhl maximální jasnosti v jednom velkém zjasnění již velmi hluboko v atmosféře (24 km nad zemí) a ze zkušeností z jiných případů to znamenalo, že v tomto bodě došlo k významné destrukci původního tělesa a k uvolnění velkého množství materiálu, který zčásti ve formě velmi malých meteoritů mohl dopadnout na zemský povrch. Velmi důležitou okolností pro možné nalezení těchto malých meteoritů byl také strmý průlet tělesa atmosférou a z toho vyplývající jejich velká koncentrace na zemi. Po modelování temné dráhy a započtení všech vlivů na průlet takto malých tělísek hustými vrstvami atmosféry jsme dostali relativně kompaktní pádovou oblast, která shodou okolností ležela v dobře přístupném a přehledném terénu. Bylo však jasné, že tyto meteority po tak dlouhé době v klimatických podmínkách střední Evropy budou těžko rozeznatelné od pozemských hornin, mohou vlivem zemědělské činnosti ležet v různých hloubkách pod povrchem a budou již značně zvětralé. Právě stupeň zvětrání, tj. degradace původního materiálu zvláště u tak malých meteoritů, byl největší neznámou. Z analýzy spektrálních záznamů jsme však věděli, že by se mělo jednat o takové meteority, které v sobě obsahují relativně velké množství železa, tzv. chondrity. Z tohoto důvodu jsme pro hledání použili detektory kovů a tak na začátku vegetačního období, v dubnu 2011 jsme zahájili pátrání po těchto zbytcích bolidu Benešov. Skutečnost zcela předčila naše očekávání. Předně přesně potvrdila naše původní předpoklady a scénář toho, co se s bolidem Benešov v atmosféře stalo. Během prvního dne hledání, tj. 9. dubna 2011, jsme nalezli dva meteority a v dalších dnech se podařil nalézt ještě jeden další. Bohužel rychle rostoucí vegetace další hledání brzy znemožnila. Tyto meteority nebylo možné s jistotou okamžitě identifikovat v terénu, pouze byly vyčleněny jako „podezřelé“ vzorky, které splňovaly některá základní kritéria a až teprve v laboratoři bylo ověřeno, že z většího počtu právě tyto 3 vzorky jsou meteority. Tuto analýzu, stejně jako klasifikaci meteoritů provedl Dr. Jakub Haloda z České geologické služby v Praze. Velmi podstatným se ukázalo, že ač jsou všechny meteority značně zvětralé, stále ještě obsahovaly neporušené části a tak bylo možné na všech udělat potřebná měření a určit, o jaký typ meteoritů se jedná. Z toho vzešlo zřejmě vůbec největší překvapení a nejdůležitější výsledek – meteority se významně lišily. První meteorit (nalezený Pavlem Spurným a Annou Spurnou) byl klasifikován jako obyčejný chondrit typu H5, druhý (nalezený Markem Mlejnským) a třetí meteorit (nalezený Jiřím Borovičkou a Hanou Zichovou) pak byly klasifikovány jako obyčejný chondrit typu LL3.5. Navíc, jak se z detailní analýzy později ukázalo, součástí druhého meteoritu je ještě malá část, která je klasifikována jako achondrit. Celkem se nám tedy podařilo nalézt 3 různé druhy materiálu, ze kterých bylo složeno původní těleso bolidu Benešov. To je zcela unikátní výsledek, který znamená, že tento malý úlomek asteroidu, který pocházel z vnějšího pásu planetek, byl svým složením velmi různorodý. Podobná heterogenita materiálu byla pozorována zatím jen v případě pádu meteoritů Almahata Sitta v Súdánu[6][7] a bezesporu je to to největší tajemství, které nám bolid a následný pád meteoritů Benešov do této doby zatím vydal. (…)

»


Zastanawiające jest znalezienie w krótkim czasie na tak małym obszarze meteorytów różnych typów (dodatkowo z achondrytowymi klastami). Autorzy analiz dopuszczają hipotezę, że znalezione meteoryty Benešov (a)(b) pochodzą z jednego ciała macierzystego o złożonej litologii, tak jak np. w meteorycie Almahata Sitta[6].

W październiku 2014 roku po opublikowaniu artykułu w A&A, na międzynarodowej liście dyskusyjnej [meteorite-list] pojawiły się opinie, że wygląd i charakter zwietrzenia znalezionych okazów, może sugerować, iż są to „podrzucone” okazy meteorytów z terenów Afryki północnej, tzw. NWA!


Fotografia okazów meteorytów Benešov znajduje się m.in. w artykule Nález meteoritů Benešov – překvapivé rozuzlení velké záhady po 20 letech. Opis fotografii:

«

(…) Tři dosud nalezené meteority Benešov. Všechny meteority jsou očištěné od nánosů a částečně zbroušené pro analýzu. Zleva meteorit 1 klasifikován jako H5 chondrit, výsledná váha 1.54 g, meteorit 2 klasifikován jako LL3.5 chondrit, váha 7.72 g (obsahuje achondritickou část) a meteorit 3 opět LL3.5 chondrit, váha 1.99 g.

»


Na portalu Vesmír.cz zamieszczono zdjęcia bolidu z 1991 roku, fotografie z terenu późniejszych poszukiwań oraz obrazy mikroskopowej budowy meteorytów. Znajduje się tam również zdjęcie okazu M3!


Okazy meteorytów Benešov (a)Benešov (b) znajdują się w zbiorach Astronomical Institute of the Academy of Sciences of the Czech Republic w Ondrejovie.

Lokalizacja

Źródło: Wiki.Meteoritica.pl
© Jan Woreczko & Wadi

(B) Benešov, (C) Chvojen

kościół św. Jakuba i Filipa w Chvojen

miejsca znalezienia okazów meteorytów Benešov (a)Benešov (b)

prawdopodobne miejsca spadku większych fragmentów (Spurný et al. 2014)

Trajektoria bolidu i rejon prawdopodobnego spadku (Spurný et al. 1991)

* W 2018 roku Google zmieniło zasady działania apletu, mapa może wyświetlać się niepoprawnie (pomaga Ctrl+F5); więcej → Szablon:GEMap-MyWiki

Jest bardzo prawdopodobne, że na niewielkim obszarze 2,5 km na zachód od miasta Benešov spadł 10 kg meteoryt (warto szukać!). Przybliżony rejon spadku meteorytów z bolidu na podstawie wyliczeń z 1991 i 2011 roku (Spurný et al. 1991, 2014).

W 2011 roku znaleziono w tym obszarze dwa meteoryty prawdopodobnie z bolidu Benešov – Benešov (a)Benešov (b)!
Więcej szczegółów w Meteoritical Bulletin Database i Spurný et al. (2014).


Zespół poszukiwaczy przeszukiwał teren w okolicach osady/kolonii Chvojen. Na zdjęciach i filmie z poszukiwań widać wieżę kościoła św. Jakuba i Filipa w Chvojen (Kostel sv. Jakuba a Filipa v osadě Chvojen) (więcej na portalu Český rozhlas – Bolid Benešov vydal tajemství (+VIDEO)).


Bibliografia

  • Borovička Jiří, Spurný Pavel, (1996), Radiation Study of Two Very Bright Terrestrial Bolides and an Application to the Comet S-L 9 Collision with Jupiter, Icarus, 121, 2, 1996, s. 484-510. Plik dOi.
  • Borovicka Jiří, Popova Olga P., Nemtchinov Ivan V., Spurný Pavel, Ceplecha Zdeněk, (1998), Bolides produced by impacts of large meteoroids into the Earth's atmosphere: comparison of theory with observations. I. Benesov bolide dynamics and fragmentation, Astronomy and Astrophysics, vol. 334, 1998, s. 713-728. Plik aDs.
  • Borovicka Jiří, Popova Olga P., Golub' A.P., Kosarev I.B., Nemtchinov Ivan V., (1998), Bolides produced by impacts of large meteoroids into the Earth's atmosphere: comparison of theory with observations. II. Benesov bolide spectra, Astronomy and Astrophysics, vol. 337, 1998, s. 591-602. Plik aDs.
  • Borovička Jiří, Spurný Pavel, Brown Peter, (2015), Small Near-Earth Asteroids as a Source of Meteorites, arXiv.org, arXiv:1502.03307, 2015.[8] Plik PDF (dOi) (Abs).
  • Ceplecha Zdeněk, ReVelle Douglas O., (2005), Fragmentation model of meteoroid motion, mass loss, and radiation in the atmosphere, Meteoritics & Planetary Science, vol. 40(1), 2005, s. 35–54. Plik dOi.
  • +Nález meteoritů Benešov – překvapivé rozuzlení velké záhady po 20 letech, Tisková zpráva Astronomického ústavu AV ČR z 19. května 2012. Plik PDF.
  • Spurný Pavel, Borovička Jiří, Ceplecha Zdeněk, (1991), Very Bright Fireball. Czechoslovakia, May 7, 1991, 23h03m58s UT, WGN, The Journal of IMO, 19, 3, 1991, s. 99-100. Plik PdF; plik aDs.
  • Spurný Pavel, Borovička Jiří, Ceplecha Zdeněk, (1992), Wow, Radiant, vol. 14, nr 3, 1992, s. 64-65. Plik aDs.
  • Spurný Pavel, Haloda Jakub, Borovička Jiří, Shrbený Lukáš, Halodová Patricie, (2014), Reanalysis of the Benešov bolide and recovery of polymict breccia meteorites – old mystery solved after 20 years, Astronomy and Astrophysics, vol. 570, A39, 2014, ss. 14. Plik PDF.

Przypisy

  1. ^ w publikacji z 1992 roku jest podana błędna wartość 1500 kg
  2. ^ w najnowszym modelu spadku określono prawdopodobne miejsca spadku fragmentów o masach <1,25 kg (Spurný et al. 2014)
  3. ^ a b szczegółowe wyliczenia dotyczące trajektorii bolidu, znalezionych okazów i ewentualnego spadku większych fragmentów w publikacjach Borovička et al. (1996, 1998) i Spurný et al. (2014)
  4. ^ a b okoliczności znalezienia czwartego fragmentu (M4) i jego cechy opisano w Spurný et al. (2014)
  5. ^ skala W stopnia zwietrzenia meteorytu
  6. ^ a b spadek meteorytu Almahata Sitta 7 października 2008 roku w Sudanie; achondryt, ureilit URE, TKW 3,95 kg
  7. ^ meteoryt Almahata Sitta ma bardzo złożoną litologię, składa się z fragmentów meteorytów różnych typów – ureilitowych, chondrytowych (zwyczajnych oraz enstatytowych)
  8. ^ bolidy/meteoryty: Benešov, Jesenice, Košice, Križevci, Morávka

Zobacz również

Linki zewnętrzne

  • [meteorite-list] – wątki: [Geology2] Meteorite fragments discovered 20years after bolide event in Czech Republic Czech meteorite fragments 20 years

Mass media

Osobiste