PayPal-donate (Wiki).png
O ile nie zaznaczono inaczej, prawa autorskie zamieszczonych materiałów należą do Jana Woreczko & Wadi.

(Unless otherwise stated, the copyright of the materials included belong to Jan Woreczko & Wadi.)


Stannern/Kramářská píseň

Z Wiki.Meteoritica.pl

(Różnice między wersjami)
m (Bibliografia)
m
Linia 1: Linia 1:
-
[[Image:Stannern_(Bohaty_2008,_Obr14).jpg|thumb|right|200px|]]
+
[[Image:Stannern_(Bohaty_2008,_Obr14).jpg|thumb|right|200px|'''''Obr. 14''' Kramářská „Nowá pjseň“ inspirovaná stonařovským meteorickým deštěm, který měl být Božím varováním pro zpustlé hříšníky.'']]
'''Meteoryt [[Stannern]] – ''Kramářská píseň'''''
'''Meteoryt [[Stannern]] – ''Kramářská píseň'''''
-
Za Bohatý (2008):
+
Tak jak o spadku meteorytów w [[Odranec|Odranec w 1619 roku]], tak i o spadku meteorytu [[Stannern]] powstała „śpiewana historia” (''kramářská píseň'') (Bohatý 2008). Za Bohatý (2008):
{{BQuote-begin |max-width=640px}}
{{BQuote-begin |max-width=640px}}
-
{{Wielokropek}} Stonařovská událost se objevila i v kramářské písni (obr. 14). Tištěné kramářské písně byly kdysi oblíbenou lidovou duševní potravou, levnou a mnohdy jedinou. Byly to kostrbaté verše, které se zpívaly na nějaký známý nápěv a obvykle pojednávaly o nejrůznějších senzačních událostech. Na téma „stonařovské kameny“ jako výstraha za „pejchu a nepravosti rozmilých křesťanů“ jsou známy dva texty. První, vytištěná v Pardubicích snad v roce 1808 („roku toho přítomného“) má nic neříkající název „Nowá pjsen“. Neuvádí místo události, ale správně datuje i popisuje průvodní jevy, když padaly „z oblaků kameny, smůlu, síru měly v sobě a tak byly k vidění“. Dále to ale bylo značně přehnané: „některý sto centů vážil, některý i více...“ (100 centů = 5 tun). Druhý text, vytištěný snad v Kutné Hoře, opět bez data, se nazývá „Nowá pjseň o tom Přjběhu, který se stal dne 22ho Máge, roku 1808, z rána o půl ssesté hodině, kdežto množstwj kamenu od dwauch až do gedenáct ljber tjžj, mezy strassliwým hřmotem a bauřenjm w gihlawské kragině z nebes padali“. Většinu ze 7 veršů zaujímá mravoličný obsah, protože „každý se pejchou nadýmá, nádherně sobě fouká, bližnímu na cti ujímá, na chudého nekouká“. Proto jako varování u „vsi Kámen nedaleko u Jihlavy velké, malé kamení z oblak
+
{{Wielokropek}} Stonařovská událost se objevila i&nbsp;v&nbsp;kramářské písni ({{Txt2Img|Stannern_(Bohaty_2008,_Obr14).jpg|obr.&nbsp;14}}). Tištěné kramářské písně byly kdysi oblíbenou lidovou duševní potravou, levnou a&nbsp;mnohdy jedinou. Byly to kostrbaté verše, které se zpívaly na nějaký známý nápěv a&nbsp;obvykle pojednávaly o&nbsp;nejrůznějších senzačních událostech. Na téma „''stonařovské kameny''“ jako výstraha za „''pejchu a&nbsp;nepravosti rozmilých křesťanů''“ jsou známy dva texty. První, vytištěná v&nbsp;Pardubicích snad v&nbsp;roce 1808 („roku toho přítomného“) má nic neříkající název „''Nowá pjsen''“. Neuvádí místo události, ale správně datuje i&nbsp;popisuje průvodní jevy, když padaly „''z&nbsp;oblaků kameny, smůlu, síru měly v&nbsp;sobě a&nbsp;tak byly k&nbsp;vidění''“. Dále to ale bylo značně přehnané: „''některý sto centů vážil, některý i&nbsp;více{{Kropek}}''“ (100&nbsp;centů = 5&nbsp;tun)<ref>'''cetnar''', ok. 50 kg; patrz → [[Dawne jednostki miar i wag]]</ref>. Druhý text, vytištěný snad v&nbsp;Kutné Hoře, opět bez data, se nazývá „''Nowá pjseň o&nbsp;tom Přjběhu, který se stal dne 22ho Máge, roku 1808, z&nbsp;rána o&nbsp;půl ssesté hodině, kdežto množstwj kamenu od dwauch až do gedenáct ljber tjžj, mezy strassliwým hřmotem a&nbsp;bauřenjm w&nbsp;gihlawské kragině z&nbsp;nebes padali''“. Většinu ze 7&nbsp;veršů zaujímá mravoličný obsah, protože „''každý se pejchou nadýmá, nádherně sobě fouká, bližnímu na cti ujímá, na chudého nekouká''“. Proto jako varování u&nbsp;„''vsi Kámen nedaleko u&nbsp;Jihlavy velké, malé kamení z&nbsp;oblak dolů pršely''“. Musela být ta hříšnost a&nbsp;bezbožnost, zejména na Jihlavsku, převeliká, když si vyžádala takové „Boží znamení“. Tato druhá píseň vyšla i&nbsp;v&nbsp;polském překladu (Vobr 1969, 1988a)<ref>?</ref>. Opis této písničky, který si pořídíl písmák Tomáš Juren, zveřejnil již dříve K.&nbsp;Kalláb z&nbsp;Nového Města na Moravě. Domnívá se, že událost se týká městyse Kamenice u Jihlavy (Kalláb 1927/28)<ref>za Bohatý (2008): Kalláb K. (1927/1928): Píseň o pádu povětroně na Jihlavsku roku 1808. - Od Horácka k Podyjí (Znojmo) 5, č. 4/5, 75-76.</ref>. Šlo ale o&nbsp;překlad zkomoleného Stannern - Steinern - Kámen.&nbsp;{{Wielokropek}}
-
dolů pršely“. Musela být ta hříšnost a bezbožnost, zejména na Jihlavsku, převeliká, když si vyžádala takové „Boží znamení“. Tato druhá píseň vyšla i v polském překladu (Vobr 1969, 1988a). Opis této písničky, který si pořídíl písmák Tomáš Juren, zveřejnil již dříve K. Kalláb z Nového Města na Moravě. Domnívá se, že událost se týká městyse Kamenice u Jihlavy (Kalláb 1927/28). Šlo ale o překlad
+
-
zkomoleného Stannern - Steinern - Kámen. {{Wielokropek}}
+
{{BQuote-end}}
{{BQuote-end}}

Wersja z 22:18, 4 mar 2018

Obr. 14 Kramářská „Nowá pjseň“ inspirovaná stonařovským meteorickým deštěm, který měl být Božím varováním pro zpustlé hříšníky.

Meteoryt StannernKramářská píseň

Tak jak o spadku meteorytów w Odranec w 1619 roku, tak i o spadku meteorytu Stannern powstała „śpiewana historia” (kramářská píseň) (Bohatý 2008). Za Bohatý (2008):

«

(…) Stonařovská událost se objevila i v kramářské písni (obr. 14). Tištěné kramářské písně byly kdysi oblíbenou lidovou duševní potravou, levnou a mnohdy jedinou. Byly to kostrbaté verše, které se zpívaly na nějaký známý nápěv a obvykle pojednávaly o nejrůznějších senzačních událostech. Na téma „stonařovské kameny“ jako výstraha za „pejchu a nepravosti rozmilých křesťanů“ jsou známy dva texty. První, vytištěná v Pardubicích snad v roce 1808 („roku toho přítomného“) má nic neříkající název „Nowá pjsen“. Neuvádí místo události, ale správně datuje i popisuje průvodní jevy, když padaly „z oblaků kameny, smůlu, síru měly v sobě a tak byly k vidění“. Dále to ale bylo značně přehnané: „některý sto centů vážil, některý i více“ (100 centů = 5 tun)[1]. Druhý text, vytištěný snad v Kutné Hoře, opět bez data, se nazývá „Nowá pjseň o tom Přjběhu, který se stal dne 22ho Máge, roku 1808, z rána o půl ssesté hodině, kdežto množstwj kamenu od dwauch až do gedenáct ljber tjžj, mezy strassliwým hřmotem a bauřenjm w gihlawské kragině z nebes padali“. Většinu ze 7 veršů zaujímá mravoličný obsah, protože „každý se pejchou nadýmá, nádherně sobě fouká, bližnímu na cti ujímá, na chudého nekouká“. Proto jako varování u „vsi Kámen nedaleko u Jihlavy velké, malé kamení z oblak dolů pršely“. Musela být ta hříšnost a bezbožnost, zejména na Jihlavsku, převeliká, když si vyžádala takové „Boží znamení“. Tato druhá píseň vyšla i v polském překladu (Vobr 1969, 1988a)[2]. Opis této písničky, který si pořídíl písmák Tomáš Juren, zveřejnil již dříve K. Kalláb z Nového Města na Moravě. Domnívá se, že událost se týká městyse Kamenice u Jihlavy (Kalláb 1927/28)[3]. Šlo ale o překlad zkomoleného Stannern - Steinern - Kámen. (…)

»


Bibliografia

  • Bohatý Martin, (2008), Stonařovský "déšť" meteoritů-eukritů 22. května 1808 (Příspěvek k dějinám meteoritiky) (About the Stannern meteorite/eucrite shower on 22. May 1808 (Contribution to the history of meteoritics)), Bulletin mineralogicko-petrologického oddělení Národního muzea v Praze, 16(1), 2008, s. 72-92. Plik PDF.

Przypisy

  1. ^ cetnar, ok. 50 kg; patrz → Dawne jednostki miar i wag
  2. ^ ?
  3. ^ za Bohatý (2008): Kalláb K. (1927/1928): Píseň o pádu povětroně na Jihlavsku roku 1808. - Od Horácka k Podyjí (Znojmo) 5, č. 4/5, 75-76.

Zobacz również

Osobiste