(Unless otherwise stated, the copyright of the materials included belong to Jan Woreczko & Wadi.)
Stannern/Kramářská píseň
Z Wiki.Meteoritica.pl
m (→Bibliografia) |
m |
||
| Linia 1: | Linia 1: | ||
| - | [[Image:Stannern_(Bohaty_2008,_Obr14).jpg|thumb|right|200px|]] | + | [[Image:Stannern_(Bohaty_2008,_Obr14).jpg|thumb|right|200px|'''''Obr. 14''' Kramářská „Nowá pjseň“ inspirovaná stonařovským meteorickým deštěm, který měl být Božím varováním pro zpustlé hříšníky.'']] |
'''Meteoryt [[Stannern]] – ''Kramářská píseň''''' | '''Meteoryt [[Stannern]] – ''Kramářská píseň''''' | ||
| - | Za Bohatý (2008): | + | Tak jak o spadku meteorytów w [[Odranec|Odranec w 1619 roku]], tak i o spadku meteorytu [[Stannern]] powstała „śpiewana historia” (''kramářská píseň'') (Bohatý 2008). Za Bohatý (2008): |
{{BQuote-begin |max-width=640px}} | {{BQuote-begin |max-width=640px}} | ||
| - | {{Wielokropek}} Stonařovská událost se objevila i v kramářské písni (obr. 14). Tištěné kramářské písně byly kdysi oblíbenou lidovou duševní potravou, levnou a mnohdy jedinou. Byly to kostrbaté verše, které se zpívaly na nějaký známý nápěv a obvykle pojednávaly o nejrůznějších senzačních událostech. Na téma | + | {{Wielokropek}} Stonařovská událost se objevila i v kramářské písni ({{Txt2Img|Stannern_(Bohaty_2008,_Obr14).jpg|obr. 14}}). Tištěné kramářské písně byly kdysi oblíbenou lidovou duševní potravou, levnou a mnohdy jedinou. Byly to kostrbaté verše, které se zpívaly na nějaký známý nápěv a obvykle pojednávaly o nejrůznějších senzačních událostech. Na téma „''stonařovské kameny''“ jako výstraha za „''pejchu a nepravosti rozmilých křesťanů''“ jsou známy dva texty. První, vytištěná v Pardubicích snad v roce 1808 („roku toho přítomného“) má nic neříkající název „''Nowá pjsen''“. Neuvádí místo události, ale správně datuje i popisuje průvodní jevy, když padaly „''z oblaků kameny, smůlu, síru měly v sobě a tak byly k vidění''“. Dále to ale bylo značně přehnané: „''některý sto centů vážil, některý i více{{Kropek}}''“ (100 centů = 5 tun)<ref>'''cetnar''', ok. 50 kg; patrz → [[Dawne jednostki miar i wag]]</ref>. Druhý text, vytištěný snad v Kutné Hoře, opět bez data, se nazývá „''Nowá pjseň o tom Přjběhu, který se stal dne 22ho Máge, roku 1808, z rána o půl ssesté hodině, kdežto množstwj kamenu od dwauch až do gedenáct ljber tjžj, mezy strassliwým hřmotem a bauřenjm w gihlawské kragině z nebes padali''“. Většinu ze 7 veršů zaujímá mravoličný obsah, protože „''každý se pejchou nadýmá, nádherně sobě fouká, bližnímu na cti ujímá, na chudého nekouká''“. Proto jako varování u „''vsi Kámen nedaleko u Jihlavy velké, malé kamení z oblak dolů pršely''“. Musela být ta hříšnost a bezbožnost, zejména na Jihlavsku, převeliká, když si vyžádala takové „Boží znamení“. Tato druhá píseň vyšla i v polském překladu (Vobr 1969, 1988a)<ref>?</ref>. Opis této písničky, který si pořídíl písmák Tomáš Juren, zveřejnil již dříve K. Kalláb z Nového Města na Moravě. Domnívá se, že událost se týká městyse Kamenice u Jihlavy (Kalláb 1927/28)<ref>za Bohatý (2008): Kalláb K. (1927/1928): Píseň o pádu povětroně na Jihlavsku roku 1808. - Od Horácka k Podyjí (Znojmo) 5, č. 4/5, 75-76.</ref>. Šlo ale o překlad zkomoleného Stannern - Steinern - Kámen. {{Wielokropek}} |
| - | dolů | + | |
| - | zkomoleného Stannern - Steinern - Kámen. {{Wielokropek}} | + | |
{{BQuote-end}} | {{BQuote-end}} | ||
Wersja z 22:18, 4 mar 2018
.jpg)
Meteoryt Stannern – Kramářská píseň
Tak jak o spadku meteorytów w Odranec w 1619 roku, tak i o spadku meteorytu Stannern powstała „śpiewana historia” (kramářská píseň) (Bohatý 2008). Za Bohatý (2008):
(…) Stonařovská událost se objevila i v kramářské písni (obr. 14). Tištěné kramářské písně byly kdysi oblíbenou lidovou duševní potravou, levnou a mnohdy jedinou. Byly to kostrbaté verše, které se zpívaly na nějaký známý nápěv a obvykle pojednávaly o nejrůznějších senzačních událostech. Na téma „stonařovské kameny“ jako výstraha za „pejchu a nepravosti rozmilých křesťanů“ jsou známy dva texty. První, vytištěná v Pardubicích snad v roce 1808 („roku toho přítomného“) má nic neříkající název „Nowá pjsen“. Neuvádí místo události, ale správně datuje i popisuje průvodní jevy, když padaly „z oblaků kameny, smůlu, síru měly v sobě a tak byly k vidění“. Dále to ale bylo značně přehnané: „některý sto centů vážil, některý i více…“ (100 centů = 5 tun)[1]. Druhý text, vytištěný snad v Kutné Hoře, opět bez data, se nazývá „Nowá pjseň o tom Přjběhu, který se stal dne 22ho Máge, roku 1808, z rána o půl ssesté hodině, kdežto množstwj kamenu od dwauch až do gedenáct ljber tjžj, mezy strassliwým hřmotem a bauřenjm w gihlawské kragině z nebes padali“. Většinu ze 7 veršů zaujímá mravoličný obsah, protože „každý se pejchou nadýmá, nádherně sobě fouká, bližnímu na cti ujímá, na chudého nekouká“. Proto jako varování u „vsi Kámen nedaleko u Jihlavy velké, malé kamení z oblak dolů pršely“. Musela být ta hříšnost a bezbožnost, zejména na Jihlavsku, převeliká, když si vyžádala takové „Boží znamení“. Tato druhá píseň vyšla i v polském překladu (Vobr 1969, 1988a)[2]. Opis této písničky, který si pořídíl písmák Tomáš Juren, zveřejnil již dříve K. Kalláb z Nového Města na Moravě. Domnívá se, že událost se týká městyse Kamenice u Jihlavy (Kalláb 1927/28)[3]. Šlo ale o překlad zkomoleného Stannern - Steinern - Kámen. (…)
Bibliografia
- Bohatý Martin, (2008), Stonařovský "déšť" meteoritů-eukritů 22. května 1808 (Příspěvek k dějinám meteoritiky) (About the Stannern meteorite/eucrite shower on 22. May 1808 (Contribution to the history of meteoritics)), Bulletin mineralogicko-petrologického oddělení Národního muzea v Praze, 16(1), 2008, s. 72-92. Plik PDF.
