(Unless otherwise stated, the copyright of the materials included belong to Jan Woreczko & Wadi.)
Zebrak
Z Wiki.Meteoritica.pl
Zebrak → | |
Spadek | |
Lokalizacja | Stredocesky, Czechy |
Położenie[1] | 49°53'N, 13°55'E |
Data | 14 październik 1824 roku, 08:00 |
Charakterystyka | |
Typ | chondryt zwyczajny H5 |
Masa | 2 kg |
Meteoritical Bulletin Database | |
Synonimy → | |
w NHM Cat: Beraun, Horowitz, Hozowitz, Praskoles, Praskolesy |
Spadek meteorytów 14 października 1824 roku (poniedziałek) w okolicy miejscowości Žebrák w Czechach.
Kolekcje
Okazy i fragmenty meteorytu Zebrak w największych kolekcjach:
Zbiór waga okazów
(Koblitz MetBase)uwagi Prague, Nat. Mus. 861 g Vienna, Naturhist. Mus. 451 g New York, Amer. Mus. Nat. Hist. 101 g London, Nat. Hist. Mus. 94 g Budapest, Nat. Mus. 88,5 g (…)
Brak w zbiorach polskich.
Źródła
Tuček (1981)
Praskolesy (1824)
Pád u Praskoles na Berounsku
Poměrně značný zájem současných badatelů vzbudil pád kamenných meteoritů, k němuž došlo 24. října 1824 kolem osmé hodiny ranní v krajině mezi Hořovicemi a Zdicemi, přesněji mezi Žebrákem a Praskolesy, jz. od Berouna. Stalo se tak deset let po náhodném nálezu meteoritického železa u Lenartova.
Za poměrně jasné, jen zcela mírně zatažené oblohy se ozvaly náhle dvě silné, výstřelům z děla podobné rány. Po nich následoval silný rachot a za sykotu a hvízdotu spadly 2-3 kameny, z nichž dva o celkové hmotnosti 1873 g (zhruba 2 kg) byly již brzy po pádu nalezeny ({{:Image:Zebrak_(Tucek_1981).jpg|přil. XXI, obr. 33]]). Silné, výbuchům někdy podobné rány bylo slyšet na rozloze o velikosti zhruba 7×4,5 km, zejména v Točníku, v Cerhovicích, v Hořovicích, v Lochovicích, v Praskolesích a v Žebráce. Někteří z očitých pozorovatelů uváděli, že spatřili z oblohy padat kameny, které podle jejich tvrzení přiletěly ve směru od SZ k JV. Ohlušující rány při dopadu uslyšel náhodou v Hořovicích přítomný profesor K. A. Neumann[2], který měl, jak již víme, vlastní zkušenosti s výzkumem železného meteoritu z Lokte. Hned upozornil, že by mohlo jít o pád meteoritů. O události, které byl náhodným, ale šťastným svědkem, podal již 30. října 1824 zprávu v denním tisku. Tím byl přirozeně ještě zvýšen zájem obyvatel z okolních obcí místa pádu. Nastalo pilné hledání kamenů, které bylo korunováno úspěchem. Na cestě vedoucí z Žebráka do Praskoles našel žebrácký občan F. Kolbe neúplný černý kámen a ve vzdálenosti asi 150 kroků od něho dokonce druhý, velmi podobný kus. Oba vážily 1873 g. Udánlivě třetí kámen z pádu o hmotnosti 309,6 g však dosud schází. Od nálezce koupil oba kusy hrabě Eugen z Vrbna a jeden z nich věnoval sbírkám Vlastenského muzea v Praze.
První podrobnější zprávy o pádu kamenů v okolí Praskoles podali Zippe (1825)[3] a Martius (1825)[4]. Větší kámen má tvar nepravidelně polyderický, je silně zaoblený a má vzhled jen málo opracovaného valounu s četnými mělkými podlouhlými prohloubeninami na povrchu. Jeho jemná povrchová kůra je nejvýše pouze 0,1 mm silná, barvy černé až černohnědé, matná, jen místy slabě lesklá, a ostře se odlišuje od světlé vnitřní základní hmoty.její struktura je přiléhavá, místy jemně hrbolkovitá, někdy dokonce až struskovitá. Vnitřek kamenů tvoří světle popelavě šedá, velmi jemnozrnná směs s nápadnými kovově lesklými částicemi nikového železa a troilitu. Místy bývá i rezavě skvrnitá až šmouhovitá s jemnými trhlinami. V této hmotě lze již lupou rozeznat droboučké kulovité, dobře uchované chondry, které se jen poněkud tmavším zbarvením odlišují od základní hmoty, z níž se dají snadno uvolnit. Podle uvedených znaků byly kameny z Praskoles zařazeny mezi kuličkovité hyperstenické chondrity. Zevním tvarem, vnitřní strukturou a mineralogickým složením se velice podobají chondritům z lysé nad Labem, na což správně upozornili již Neumann a Zippe. Jejich první chemickou analýzu provedl Kokta teprve v r. 1937, po něm také Wahl a Wiik (1951). Podle Kokty obsahuje křemičitanová část kamenů v procentech: 43,04 SiO2, 15,49 FeO, 32,14 MgO, kovová část s troilitem: 85,35 Fe, 7,64 Ni, 0,52 Co, 6,65 S. Z toho vyplývá procentové zastoupení jednotlivých součástí, na něž připadá: 70,45 křemičitanů, 2,17 niklového železa a 5,38 troilitu.
Ve sbírkách muzeí jsou uloženy zpravidla jen drobné úlomky kamenů z Praskoles. Hlavní kus pádu je uložen ve sbírce Národního muzea v Praze. Má tvar nepravidelného komolého kužele o velikosti 10×7 cm, hmotnost 861 g. Další velký kus je ve sbírce Přírodovědeckého muzea ve Vídni a váží s drobnějšími úlomky celkem 450 g (534 + 96 g) a v Budapešti (88,5 g o velikosti 6×3×3 cm). Drobné úlomky o hmotnosti 1-14 g jsou jako vzácnosti uloženy ve sbírkách mnoha muzeí v zahraničí.
Lokalizacja
(P) Praskolesy, (Z) Žebrák
* W 2018 roku Google zmieniło zasady działania apletu, mapa może wyświetlać się niepoprawnie (pomaga Ctrl+F5); więcej → Szablon:GEMap-MyWiki
Galerie
Bibliografia
- Koblitz Jörn, MetBase. Meteorite Data Retrieval Software, Version 7.3 (CD-ROM), Ritterhude, Germany 1994-2012. MetBase.
- Tuček Karel, (1981), Meteority a jejich výskyty v Československu (Meteorites and their occurrence in Czechoslovakia), Academia, Praha, 1981, ss. 269, (s. 175-177; tab. XXI). Plik DjVuŹródło: Wiki.Meteoritica.pl(tabliceŹródło: Wiki.Meteoritica.pl).
Przypisy
Linki zewnętrzne
- Meteoritical Bulletin Database (MBD) – meteoryt Zebrak
- Encyclopedia of Meteorites (EoM) – meteoryt Zebrak
- Muzeum Historii Naturalnej w Pradze (Prague Natural History Museum; Prague, Nat. Mus.) – Národí Muzeum Praha ● Sbírka meteoritů a Sbírka přírodních skel - tektitů ● Muzeum 3000: Rok od pádu čeljabinského meteoritu. Spadlo něco u nás? ● CES on-line: Sbírka meteoritů ● [katalog → Tuček (1981)]
- Muzeum Historii Naturalnej w Wiedniu (Natural History Museum Vienna; Vienna, Naturhist. Mus.) – Naturhistorisches Museum Wien ● Die Meteoritensammlung ● Mineralogy & Petrography ● [katalogi → Partsch (1843); Brezina (1885); Brezina (1895); Brezina (1896); Berwerth (1903)]
- Muzeum Historii Naturalnej w Londynie (Natural History Museum London; London, Nat. Hist. Mus.) – Natural History Museum London ● [katalogi → Fletcher (1896); Prior (1953); Grady (2000)]
- Muzeum Historii Naturalnej w Budapeszcie (Hungarian Natural History Museum, Budapest; Budapest, Nat. Mus.) – Magyar Természettudományi Múzeum Budapest ●
Katalog Tokody (1951) ● Meteorites in the Carpatian Basin (english); Kárpát-medencei meteoritok (hungarian)● [katalog → Ravasz (1969)]
- Portal Hvězdárna Žebrák – [Meteorit Žebrák]