O ile nie zaznaczono inaczej, prawa autorskie zamieszczonych materiałów należą do Jana Woreczko & Wadi.
(Unless otherwise stated, the copyright of the materials included belong to Jan Woreczko & Wadi.)


Stannern/Kramářská píseň

Z Wiki.Meteoritica.pl

(Różnice między wersjami)
m
m
Linia 8: Linia 8:
Za Bohatý (2008):
Za Bohatý (2008):
{{BQuote-begin |max-width=640px}}
{{BQuote-begin |max-width=640px}}
-
{{Wielokropek}} Stonařovská událost se objevila i&nbsp;v&nbsp;kramářské písni ({{Txt2Img|Stannern_(Bohaty_2008,_Obr14).jpg|obr.&nbsp;14}}). Tištěné kramářské písně byly kdysi oblíbenou lidovou duševní potravou, levnou a&nbsp;mnohdy jedinou. Byly to kostrbaté verše, které se zpívaly na nějaký známý nápěv a&nbsp;obvykle pojednávaly o&nbsp;nejrůznějších senzačních událostech. Na téma „''stonařovské kameny''“ jako výstraha za „''pejchu a&nbsp;nepravosti rozmilých křesťanů''“ jsou známy dva texty. První, vytištěná v&nbsp;Pardubicích snad v&nbsp;roce 1808 („roku toho přítomného“) má nic neříkající název „''Nowá pjsen''“. Neuvádí místo události, ale správně datuje i&nbsp;popisuje průvodní jevy, když padaly „''z&nbsp;oblaků kameny, smůlu, síru měly v&nbsp;sobě a&nbsp;tak byly k&nbsp;vidění''“. Dále to ale bylo značně přehnané: „''některý sto centů vážil, některý i&nbsp;více{{Kropek}}''“ (100&nbsp;centů = 5&nbsp;tun)<ref>'''cetnar''', ok. 50 kg; patrz → [[Dawne jednostki miar i wag]]</ref>. Druhý text, vytištěný snad v&nbsp;Kutné Hoře, opět bez data, se nazývá „''Nowá pjseň o&nbsp;tom Přjběhu, který se stal dne 22ho Máge, roku 1808, z&nbsp;rána o&nbsp;půl ssesté hodině, kdežto množstwj kamenu od dwauch až do gedenáct ljber tjžj, mezy strassliwým hřmotem a&nbsp;bauřenjm w&nbsp;gihlawské kragině z&nbsp;nebes padali''“. Většinu ze 7&nbsp;veršů zaujímá mravoličný obsah, protože „''každý se pejchou nadýmá, nádherně sobě fouká, bližnímu na cti ujímá, na chudého nekouká''“. Proto jako varování u&nbsp;„''vsi Kámen nedaleko u&nbsp;Jihlavy velké, malé kamení z&nbsp;oblak dolů pršely''“. Musela být ta hříšnost a&nbsp;bezbožnost, zejména na Jihlavsku, převeliká, když si vyžádala takové „Boží znamení“. Tato druhá píseň vyšla i&nbsp;v&nbsp;polském překladu (Vobr 1969, 1988a)<ref>za Bohatý (2008): ? brak w bibliografii</ref>. Opis této písničky, který si pořídíl písmák Tomáš Juren, zveřejnil již dříve K.&nbsp;Kalláb z&nbsp;Nového Města na Moravě. Domnívá se, že událost se týká městyse Kamenice u Jihlavy (Kalláb 1927/28)<ref>za Bohatý (2008): Kalláb K. (1927/1928): Píseň o pádu povětroně na Jihlavsku roku 1808. - Od Horácka k Podyjí (Znojmo) 5, č. 4/5, 75-76.</ref>. Šlo ale o&nbsp;překlad zkomoleného Stannern - Steinern - Kámen.&nbsp;{{Wielokropek}}
+
{{Wielokropek}} Stonařovská událost se objevila i&nbsp;v&nbsp;kramářské písni ({{Txt2Img|Stannern_(Bohaty_2008,_Obr14).jpg|obr.&nbsp;14}}). Tištěné kramářské písně byly kdysi oblíbenou lidovou duševní potravou, levnou a&nbsp;mnohdy jedinou. Byly to kostrbaté verše, které se zpívaly na nějaký známý nápěv a&nbsp;obvykle pojednávaly o&nbsp;nejrůznějších senzačních událostech. Na téma „''stonařovské kameny''“ jako výstraha za „''pejchu a&nbsp;nepravosti rozmilých křesťanů''“ jsou známy dva texty. První, vytištěná v&nbsp;Pardubicích snad v&nbsp;roce 1808 („roku toho přítomného“) má nic neříkající název „''Nowá pjsen''“. Neuvádí místo události, ale správně datuje i&nbsp;popisuje průvodní jevy, když padaly „''z&nbsp;oblaků kameny, smůlu, síru měly v&nbsp;sobě a&nbsp;tak byly k&nbsp;vidění''“. Dále to ale bylo značně přehnané: „''některý sto centů vážil, některý i&nbsp;více{{Kropek}}''“ (100&nbsp;centů = 5&nbsp;tun)<ref>'''cetnar''', ok. 50 kg; patrz → [[Dawne jednostki miar i wag]]</ref>. Druhý text, vytištěný snad v&nbsp;Kutné Hoře, opět bez data, se nazývá „''Nowá pjseň o&nbsp;tom Přjběhu, který se stal dne 22ho Máge, roku 1808, z&nbsp;rána o&nbsp;půl ssesté hodině, kdežto množstwj kamenu od dwauch až do gedenáct ljber tjžj, mezy strassliwým hřmotem a&nbsp;bauřenjm w&nbsp;gihlawské kragině z&nbsp;nebes padali''“. Většinu ze 7&nbsp;veršů zaujímá mravoličný obsah, protože „''každý se pejchou nadýmá, nádherně sobě fouká, bližnímu na cti ujímá, na chudého nekouká''“. Proto jako varování u&nbsp;„''vsi Kámen nedaleko u&nbsp;Jihlavy velké, malé kamení z&nbsp;oblak dolů pršely''“. Musela být ta hříšnost a&nbsp;bezbožnost, zejména na Jihlavsku, převeliká, když si vyžádala takové „Boží znamení“. Tato druhá píseň vyšla i&nbsp;v&nbsp;polském překladu (Vobr 1969, 1988a)<ref>Vobr (1969), ...</ref>. Opis této písničky, který si pořídíl písmák Tomáš Juren, zveřejnil již dříve K.&nbsp;Kalláb z&nbsp;Nového Města na Moravě. Domnívá se, že událost se týká městyse Kamenice u Jihlavy (Kalláb 1927/28)<ref>za Bohatý (2008): Kalláb K. (1927/1928): Píseň o pádu povětroně na Jihlavsku roku 1808. - Od Horácka k Podyjí (Znojmo) 5, č. 4/5, 75-76.</ref>. Šlo ale o&nbsp;překlad zkomoleného Stannern - Steinern - Kámen.&nbsp;{{Wielokropek}}
{{BQuote-end}}
{{BQuote-end}}
Linia 44: Linia 44:
* Bohatý Martin, (2008), '''[[Stannern|Stonařovský]] "déšť" meteoritů-eukritů 22. května 1808 (Příspěvek k dějinám meteoritiky) (''About the Stannern meteorite/eucrite shower on 22. May 1808 (Contribution to the history of meteoritics)'')''', ''Bulletin mineralogicko-petrologického oddělení Národního muzea v Praze'', 16(1), 2008, s. 72-92. Plik [http://www.nm.cz/publikace/publikace-download.php?name=File1&dir=archiv&table=tabPublikaceArchiv&id=2437 PDF].
* Bohatý Martin, (2008), '''[[Stannern|Stonařovský]] "déšť" meteoritů-eukritů 22. května 1808 (Příspěvek k dějinám meteoritiky) (''About the Stannern meteorite/eucrite shower on 22. May 1808 (Contribution to the history of meteoritics)'')''', ''Bulletin mineralogicko-petrologického oddělení Národního muzea v Praze'', 16(1), 2008, s. 72-92. Plik [http://www.nm.cz/publikace/publikace-download.php?name=File1&dir=archiv&table=tabPublikaceArchiv&id=2437 PDF].
 +
 +
* +Vobr Jaroslav, (1969), '''Kramářská píseň o pádu stonařovského meteoritu roku 1808''', ''Vlastivědný sborník Vysočiny'', sv. 5, Havlíčkův Brod: Vysočina 1969, s. 85-88. Plik [http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:2d309cd0-24b2-11e9-bc55-5ef3fc9bb22f DjVu].
{{Przypisy}}
{{Przypisy}}

Wersja z 21:14, 16 maj 2019

1i
Obr. 14 Kramářská „Nowá pjseň“ inspirovaná stonařovským meteorickým deštěm, který měl být Božím varováním pro zpustlé hříšníky.

Meteoryt StannernKramářská píseň

Tak, jak śpiewano o spadku meteorytów w Odranec w 1619 roku, tak o spadku meteorytu Stannern, również powstała „śpiewana historia” (cz. kramářská píseň) (Bohatý 2008).

Za Bohatý (2008):

«

(…) Stonařovská událost se objevila i v kramářské písni (obr. 14). Tištěné kramářské písně byly kdysi oblíbenou lidovou duševní potravou, levnou a mnohdy jedinou. Byly to kostrbaté verše, které se zpívaly na nějaký známý nápěv a obvykle pojednávaly o nejrůznějších senzačních událostech. Na téma „stonařovské kameny“ jako výstraha za „pejchu a nepravosti rozmilých křesťanů“ jsou známy dva texty. První, vytištěná v Pardubicích snad v roce 1808 („roku toho přítomného“) má nic neříkající název „Nowá pjsen“. Neuvádí místo události, ale správně datuje i popisuje průvodní jevy, když padaly „z oblaků kameny, smůlu, síru měly v sobě a tak byly k vidění“. Dále to ale bylo značně přehnané: „některý sto centů vážil, některý i více“ (100 centů = 5 tun)[1]. Druhý text, vytištěný snad v Kutné Hoře, opět bez data, se nazývá „Nowá pjseň o tom Přjběhu, který se stal dne 22ho Máge, roku 1808, z rána o půl ssesté hodině, kdežto množstwj kamenu od dwauch až do gedenáct ljber tjžj, mezy strassliwým hřmotem a bauřenjm w gihlawské kragině z nebes padali“. Většinu ze 7 veršů zaujímá mravoličný obsah, protože „každý se pejchou nadýmá, nádherně sobě fouká, bližnímu na cti ujímá, na chudého nekouká“. Proto jako varování u „vsi Kámen nedaleko u Jihlavy velké, malé kamení z oblak dolů pršely“. Musela být ta hříšnost a bezbožnost, zejména na Jihlavsku, převeliká, když si vyžádala takové „Boží znamení“. Tato druhá píseň vyšla i v polském překladu (Vobr 1969, 1988a)[2]. Opis této písničky, který si pořídíl písmák Tomáš Juren, zveřejnil již dříve K. Kalláb z Nového Města na Moravě. Domnívá se, že událost se týká městyse Kamenice u Jihlavy (Kalláb 1927/28)[3]. Šlo ale o překlad zkomoleného Stannern - Steinern - Kámen. (…)

»


Pieśń ta była wykonana podczas obchodów 200-lecia spadku meteorytu Stannern (PROGRAM OSLAV 200. VÝROČÍ PÁDU STONAŘOVSKÝCH METEORITŮ) organizowanego przez České astronomické společnosti 22 maja 2008 roku. Pieśń wykonał chór ze szkoły podstawowej w Stonařov (relacje z tej imprezy na portalach: planetky.cz i jiast.cz). Imprezie towarzyszył również konkurs dla młodzieży na pracę graficzną dotyczącą spadku (kilka prac w biuletynie „Zpravodaj září 2008”).

Fragment pieśni za portalem planetky.cz:

«

“co se stalo, si myslete,
máje dvaadvacátého:
Kamení černé padaly
z nebe převysokého,
jakoby oznamovali
konec světa celého.

Nedaleko u Jihlavy
ves Kámen se nazývá,
tam všecko lidské pohlaví
leknutím Boha vzývá,
neb velké, malé kamení
z oblak dolů pršely,
ach, tak strašlivé znamení
sme ještě neviděli.

Všichni lidé se divějí
těch kamenů podobě,
ale přeci nevědějí,
co mají mysliti sobě,
nic dobrého neznamená,
to divadlo z výsosti,
neb země jest naplněná
hříchem a bezbožností.“

»


Bibliografia

  • Bohatý Martin, (2008), Stonařovský "déšť" meteoritů-eukritů 22. května 1808 (Příspěvek k dějinám meteoritiky) (About the Stannern meteorite/eucrite shower on 22. May 1808 (Contribution to the history of meteoritics)), Bulletin mineralogicko-petrologického oddělení Národního muzea v Praze, 16(1), 2008, s. 72-92. Plik PDF.
  • +Vobr Jaroslav, (1969), Kramářská píseň o pádu stonařovského meteoritu roku 1808, Vlastivědný sborník Vysočiny, sv. 5, Havlíčkův Brod: Vysočina 1969, s. 85-88. Plik DjVu.

Przypisy

  1. ^ cetnar, ok. 50 kg; patrz → Dawne jednostki miar i wag
  2. ^ Vobr (1969), ...
  3. ^ za Bohatý (2008): Kalláb K. (1927/1928): Píseň o pádu povětroně na Jihlavsku roku 1808. - Od Horácka k Podyjí (Znojmo) 5, č. 4/5, 75-76.

Zobacz również

Linki zewnętrzne

Osobiste