PayPal-donate (Wiki).png
O ile nie zaznaczono inaczej, prawa autorskie zamieszczonych materiałów należą do Jana Woreczko & Wadi.

(Unless otherwise stated, the copyright of the materials included belong to Jan Woreczko & Wadi.)


Zebrak

Z Wiki.Meteoritica.pl

0i
Zebrak
Spadek
Lokalizacja Stredocesky, Czechy
Położenie[1] 49°53'N, 13°55'E
Data 14 październik 1824 roku, 08:00
Charakterystyka
Typ chondryt zwyczajny H5
Masa 2 kg
Meteoritical Bulletin Database
Synonimy
w NHM Cat: Beraun, Horowitz, Hozowitz, Praskoles, Praskolesy

Spadek meteorytów 14 października 1824 roku (poniedziałek) w okolicy miejscowości Žebrák‎ i Praskolesy w Czechach.

Kolekcje

Okazy i fragmenty meteorytu Zebrak w największych kolekcjach:

Zbiór waga okazów
(Koblitz MetBase)
uwagi
Prague, Nat. Mus. 861 g
Vienna, Naturhist. Mus. 451 g
New York, Amer. Mus. Nat. Hist. 101 g
London, Nat. Hist. Mus. 94 g
Budapest, Nat. Mus. 88,5 g
(…)

Brak w zbiorach polskich.

Źródła

Tuček (1981)

«

Praskolesy (1824)

Pád u Praskoles na Berounsku

Poměrně značný zájem současných badatelů vzbudil pád kamenných meteoritů, k němuž došlo 24. října 1824 kolem osmé hodiny ranní v krajině mezi Hořovicemi a Zdicemi, přesněji mezi Žebrákem a Praskolesy, jz. od Berouna. Stalo se tak deset let po náhodném nálezu meteoritického železa u Lenartova.

Za poměrně jasné, jen zcela mírně zatažené oblohy se ozvaly náhle dvě silné, výstřelům z děla podobné rány. Po nich následoval silný rachot a za sykotu a hvízdotu spadly 2-3 kameny, z nichž dva o celkové hmotnosti 1873 g (zhruba 2 kg) byly již brzy po pádu nalezeny (přil. XXI, obr. 33). Silné, výbuchům někdy podobné rány bylo slyšet na rozloze o velikosti zhruba 7×4,5 km, zejména v Točníku, v Cerhovicích, v Hořovicích, v Lochovicích, v Praskolesích a v Žebráce. Někteří z očitých pozorovatelů uváděli, že spatřili z oblohy padat kameny, které podle jejich tvrzení přiletěly ve směru od SZ k JV. Ohlušující rány při dopadu uslyšel náhodou v Hořovicích přítomný profesor K. A. Neumann[2], který měl, jak již víme, vlastní zkušenosti s výzkumem železného meteoritu z Lokte. Hned upozornil, že by mohlo jít o pád meteoritů. O události, které byl náhodným, ale šťastným svědkem, podal již 30. října 1824 zprávu v denním tisku. Tím byl přirozeně ještě zvýšen zájem obyvatel z okolních obcí místa pádu. Nastalo pilné hledání kamenů, které bylo korunováno úspěchem. Na cestě vedoucí z Žebráka do Praskoles našel žebrácký občan F. Kolbe neúplný černý kámen a ve vzdálenosti asi 150 kroků od něho dokonce druhý, velmi podobný kus. Oba vážily 1873 g. Udánlivě třetí kámen z pádu o hmotnosti 309,6 g však dosud schází. Od nálezce koupil oba kusy hrabě Eugen z Vrbna a jeden z nich věnoval sbírkám Vlastenského muzea v Praze.

První podrobnější zprávy o pádu kamenů v okolí Praskoles podali Zippe (1825)[3] a Martius (1825)[4]. Větší kámen má tvar nepravidelně polyderický, je silně zaoblený a má vzhled jen málo opracovaného valounu s četnými mělkými podlouhlými prohloubeninami na povrchu. Jeho jemná povrchová kůra je nejvýše pouze 0,1 mm silná, barvy černé až černohnědé, matná, jen místy slabě lesklá, a ostře se odlišuje od světlé vnitřní základní hmoty.její struktura je přiléhavá, místy jemně hrbolkovitá, někdy dokonce až struskovitá. Vnitřek kamenů tvoří světle popelavě šedá, velmi jemnozrnná směs s nápadnými kovově lesklými částicemi nikového železa a troilitu. Místy bývá i rezavě skvrnitá až šmouhovitá s jemnými trhlinami. V této hmotě lze již lupou rozeznat droboučké kulovité, dobře uchované chondry, které se jen poněkud tmavším zbarvením odlišují od základní hmoty, z níž se dají snadno uvolnit. Podle uvedených znaků byly kameny z Praskoles zařazeny mezi kuličkovité hyperstenické chondrity. Zevním tvarem, vnitřní strukturou a mineralogickým složením se velice podobají chondritům z lysé nad Labem, na což správně upozornili již Neumann a Zippe. Jejich první chemickou analýzu provedl Kokta teprve v r. 1937, po něm také Wahl a Wiik (1951). Podle Kokty obsahuje křemičitanová část kamenů v procentech: 43,04 SiO2, 15,49 FeO, 32,14 MgO, kovová část s troilitem: 85,35 Fe, 7,64 Ni, 0,52 Co, 6,65 S. Z toho vyplývá procentové zastoupení jednotlivých součástí, na něž připadá: 70,45 křemičitanů, 2,17 niklového železa a 5,38 troilitu.

Ve sbírkách muzeí jsou uloženy zpravidla jen drobné úlomky kamenů z Praskoles. Hlavní kus pádu je uložen ve sbírce Národního muzea v Praze. Má tvar nepravidelného komolého kužele o velikosti 10×7 cm, hmotnost 861 g. Další velký kus je ve sbírce Přírodovědeckého muzea ve Vídni a váží s drobnějšími úlomky celkem 450 g (534 + 96 g) a v Budapešti (88,5 g o velikosti 6×3×3 cm). Drobné úlomky o hmotnosti 1-14 g jsou jako vzácnosti uloženy ve sbírkách mnoha muzeí v zahraničí.

»


Lokalizacja

Źródło: Wiki.Meteoritica.pl
© Jan Woreczko & Wadi

(P) Praskolesy, (Z) Žebrák

* W 2018 roku Google zmieniło zasady działania apletu, mapa może wyświetlać się niepoprawnie (pomaga Ctrl+F5); więcej → Szablon:GEMap-MyWiki


Galerie


Bibliografia

  • Bukovanská Marcela, (1983), Žebrák (Praskolesy): A H5 Chondrite from Czechoslovakia, Meteoritics, 18(4), 1983, s. 274. Plik doi; plik aDs.
  • Chladni Ernst F.F., (1826), Neue Beiträge zur Kenntniss der Feuermeteore und der herabgefallenen Massen. (Fünfte Lieferung), Annalen der Physik, 6, Bd. 82, 1826, s. 21-34 i 161-182, (s. 28-30). Plik DjVu
    Źródło: Wiki.Meteoritica.pl
    .
  • Koblitz Jörn, MetBase. Meteorite Data Retrieval Software, Version 7.3 (CD-ROM), Ritterhude, Germany 1994-2012. MetBase.
  • Martius Carl Friedrich Philipp von, (1825), Fernere Nachrichten von denen im vorigen Herbst in Böhmen gefallenen Meteorsteinen, Archiv für die gesammte Naturlehre, Bd. V(4), 1825, s. 417-419. Plik DjVu.
  • +Neumann Karl August, (1824), Ein neuer Meteorstein in Böhmen (Aus der Prager Zeitung.), Der Wanderer, 313, 1824, s. 3-4. Plik PDF.
  • Tuček Karel, (1981), Meteority a jejich výskyty v Československu (Meteorites and their occurrence in Czechoslovakia), Academia, Praha, 1981, ss. 269, (s. 175-177; tab. XXI). Plik DjVu
    Źródło: Wiki.Meteoritica.pl
    (tablice
    Źródło: Wiki.Meteoritica.pl
    ).
  • Zippe Franz Xaver Maxmilian, (1825), Charakteristik und Analyse des am 14. October 1824 bei Žebrak im berauner Kreise gefallenen Meteorsteines, Verhandlungen der Gesellschaft des Vaterlandischen Museums in Böhmen, Heft 3, 1825, s. 62-67. Plik DjVu.


Przypisy

  1. ^ jeśli nie zaznaczono inaczej, podano współrzędne przyjęte w oficjalnej bazie meteorytów Meteoritical Bulletin Database
  2. ^ Karl August Neumann (1771-1866) – chemik i przedsiębiorca (autora pomogła zidentyfikować Jadwiga Biała (Biała 2017)); wykładał chemię na Politechnice w Pradze i na Uniwersytecie Karola; przyjaźnił się z Ernstem F.F. Chladnim (sam Chladnie pisze o tym, np. w Chladni (1826)); jako pierwszy ustalił meteorytowe pochodzenie meteorytu Elbogen; przyczynił się do odnalezienia okazów meteorytu Zebrak ze spadku 14 października 1824 roku; rozpoczął kolekcjonowanie meteorytów, które kontynuował jego syn Johann Georg Neumann (odkrywca w meteorycie Braunau tzw. „linii Neumanna”), kolekcja znajduje się obecnie w Muzeum Historii Naturalnej w Wiedniu (Biała 2017, 2019)
  3. ^ Zippe (1825)
  4. ^ Martius (1825)

Linki zewnętrzne

  • Meteoritical Bulletin Database (MBD) – meteoryt Zebrak
  • Encyclopedia of Meteorites (EoM) – meteoryt Zebrak
Osobiste