PayPal-donate (Wiki).png
O ile nie zaznaczono inaczej, prawa autorskie zamieszczonych materiałów należą do Jana Woreczko & Wadi.

(Unless otherwise stated, the copyright of the materials included belong to Jan Woreczko & Wadi.)

Benešov (bolid)

Z Wiki.Meteoritica.pl

(Różnice między wersjami)
(→Bibliografia)
m (→Bibliografia)
 
(Nie pokazano 29 wersji pomiędzy niniejszymi.)
Linia 1: Linia 1:
 +
{{VerifyLevel |level=1}}
__NOTOC__
__NOTOC__
-
== A jednak opłaca się szukać! ==
+
== A jednak opłaciło się szukać! ==
-
[[Image:Benesov_(EN_data).jpg|280px|thumb|Dane bolidu EN070591 „Benešov” <br>(wg&nbsp;Spurný et al. 1992)<ref name="new data"></ref>]]
+
[[Image:Benešov_(Spurny_2014-Fig_6).jpg|280px|thumb|Szczegóły bolidu „Benešov” zarejestrowane kamerą ''all-sky'' w&nbsp;stacji Kostelní Myslová (4&nbsp;km od Telče) przedstawiające główny wybuch („flarę”) na wysokości 24&nbsp;km, z&nbsp;którego pochodzą małe fragmenty meteorytu (Spurný et&nbsp;al. 2014)]]
-
;Po kilkunastu latach od bolidu, na przewidywanym obszarze spadku, znaleziono dwa meteoryty '''[[Benešov (a)|Benešov&nbsp;(a)]]''' i&nbsp;'''[[Benešov (b)|Benešov&nbsp;(b)]]'''!
+
;Po dwudziestu latach od obserwacji bolidu, na przewidywanym obszarze spadku, znaleziono kilka fragmentów dwóch różnych meteorytów '''[[Benešov (a)|Benešov&nbsp;(a)]]''' i&nbsp;'''[[Benešov (b)|Benešov&nbsp;(b)]]'''!
-
 
+
Bolid z 7 maja 1991 roku – '''EN070591 „Benešov”'''.
Bolid z 7 maja 1991 roku – '''EN070591 „Benešov”'''.
-
O godzinie 23:03:58 (UT) 7 maja 1991 roku na południe od Pragi w&nbsp;Czechach obserwowano bardzo jasny bolid (o&nbsp;jasności dochodzącej do -18,5<sup>m</sup>). Przelot bolidu został zarejestrowany przez stacje bolidowe ''European Fireball Network'' (EN). Pozwoliło to wyliczyć orbitę meteoroidu i&nbsp;dane dotyczące ewentualnego spadku.  
+
O godzinie 23:03:46 (UT) 7 maja 1991 roku na południe od Pragi w&nbsp;[[Czechy|Czechach]] obserwowano bardzo jasny bolid (o&nbsp;jasności dochodzącej do –18,5<sup>m</sup>). Przelot bolidu został zarejestrowany przez trzy stacje bolidowe ''European Fireball Network'' (EN) w: Ondřejovie, Přimda i Telče. Pozwoliło to wyliczyć orbitę meteoroidu i&nbsp;dane dotyczące ewentualnego spadku.  
-
Meteoroid wszedł w atmosferę z&nbsp;prędkością 21,08&nbsp;km/s i&nbsp;zapłonął na wysokości 97,7&nbsp;km. Spadał niemal pionowo. Zgasł na bardzo małej wysokości 16,05&nbsp;km mając prędkość tylko 2&nbsp;km/s! Był to bolid [[Bolidy (typy)|typu&nbsp;I]] (ale możliwy typ&nbsp;II). Według obserwatorów z&nbsp;EN (Spurný et&nbsp;al. 1991, 1992) początkowa masa meteoroidu wynosiła około 15&nbsp;ton<ref>w publikacji z 1992 roku jest podana błędna wartość 1500&nbsp;kg</ref>. W&nbsp;momencie największej jasności (rozbłysku) na wysokości 25&nbsp;km miał jeszcze masę 2&nbsp;ton. Wyniki modelowania przelotu dopuszczają spadek fragmentu o&nbsp;wadze nawet 10&nbsp;kg w&nbsp;zalesionej okolicy około 2,5&nbsp;km na zachód od miasta Benešov.<ref name="new data">nowsze wyliczenia dotyczące trajektorii bolidu i&nbsp;ewentualnego spadku w&nbsp;publikacjach Borovicka et&nbsp;al. (1996, 1998)</ref>
+
Meteoroid wszedł w atmosferę z&nbsp;prędkością 21,08&nbsp;km/s i&nbsp;zapłonął na wysokości ~91&nbsp;km. Spadał niemal pionowo. Zgasł na bardzo małej wysokości 19&nbsp;km mając prędkość tylko 2&nbsp;km/s! Był to bolid [[Bolidy (typy)|typu&nbsp;I]] (ale możliwy typ&nbsp;II). Według obserwatorów z&nbsp;EN (Spurný et&nbsp;al. 1991, 1992, 2014) początkowa masa meteoroidu wynosiła około 15&nbsp;ton<ref>w publikacji z 1992 roku jest podana błędna wartość 1500&nbsp;kg</ref>. W&nbsp;momencie największej jasności (rozbłysku) na wysokości 25&nbsp;km miał jeszcze masę 2&nbsp;ton. Wyniki modelowania przelotu dopuszczają spadek fragmentu o&nbsp;wadze nawet 10&nbsp;kg<ref>w najnowszym modelu spadku określono prawdopodobne miejsca spadku fragmentów o&nbsp;masach <1,25&nbsp;kg (Spurný et&nbsp;al. 2014)</ref> w&nbsp;zalesionej okolicy około 2,5&nbsp;km na zachód od miasta Benešov (Spurný et al. 1992).<ref name="new data">szczegółowe wyliczenia dotyczące trajektorii bolidu, znalezionych okazów i&nbsp;ewentualnego spadku większych fragmentów w&nbsp;publikacjach Borovička et&nbsp;al. (1996, 1998) i&nbsp;Spurný et&nbsp;al. (2014)</ref>
 +
 
 +
[[Image:Benešov_(EN_data_2014).jpg|240px|thumb|left|Dane bolidu EN070591 „Benešov” <br>(Spurný et&nbsp;al. 2014)<ref name="new data"></ref>]]
 +
 
 +
<br clear="all"/>
=== Okoliczności znalezienia meteorytów ===
=== Okoliczności znalezienia meteorytów ===
-
W&nbsp;2011 roku Pavel Spurný ponownie przeanalizował dane i&nbsp;określił na nowo obszar spadku. Przeszukiwanie nowej lokalizacji za pomocą wykrywaczy metalu doprowadziło w&nbsp;2011 roku do znalezienia trzech małych okazów meteorytów. Dwa z&nbsp;nich, nazwane '''[[Benešov (a)|Benešov&nbsp;(a)]]''', znaleziono w&nbsp;odległości 250&nbsp;metrów od siebie, a&nbsp;trzeci okaz – '''[[Benešov (b)|Benešov&nbsp;(b)]]''' – został znaleziony pomiędzy nimi.
+
W&nbsp;2011 roku Pavel Spurný ponownie przeanalizował dane i&nbsp;określił na nowo obszar spadku. Przeszukiwanie nowej lokalizacji za pomocą wykrywaczy metalu doprowadziło w&nbsp;2011 roku do znalezienia trzech<ref name="M4">okoliczności znalezienia czwartego fragmentu (M4) i&nbsp;jego cechy opisano w&nbsp;Spurný et&nbsp;al. (2014)</ref> małych okazów meteorytów. Dwa z&nbsp;nich, nazwane '''[[Benešov (a)|Benešov&nbsp;(a)]]''' (w tabeli poniżej M2 i M3), znaleziono w&nbsp;odległości 250&nbsp;metrów od siebie, a&nbsp;trzeci okaz – '''[[Benešov (b)|Benešov&nbsp;(b)]]''' (M1) – został znaleziony pomiędzy nimi (Spurný et&nbsp;al. 2014).
-
Opis okoliczności znalezienia meteorytów w ''Nález meteoritů Benešov – překvapivé rozuzlení velké záhady po 20 letech'' (fragment):
+
Lista okazów (Spurný et&nbsp;al. 2014):
 +
:{| {{Table data}} style="width:auto"
 +
|+ '''Table 6.''' Detalis of the recovered meteorites.
 +
|-
 +
! rowspan="2" | Met.&nbsp;No. !! rowspan="2" | Date of find !! rowspan="2" | ''W''1 (g) !! rowspan="2" | ''W''2 (g) !! rowspan="2" | Meteorite type !! colspan="2" | Coordinates !! rowspan="2" | Finders
 +
|-
 +
! longitude&nbsp;E !! latitude&nbsp;N
 +
|-
 +
| '''M1''' || 9.4.2011 || 2.91 || 1.54 || H5 || 14.6325 || 49.7665 || Spurný, Spurná
 +
|-
 +
| '''M2''' || 9.4.2011 || 12.93 || 7.72 || LL3.5 + PA || 14.6345 || 49.7655 || Mlejnský
 +
|-
 +
| '''M3''' || 21.4.2011 || 2.29 || 1.99 || LL3.5 || 14.6311 || 49.7661 || Borovička, Zichová
 +
|-
 +
| '''M4'''<ref name="M4"></ref> || 25.4.2012 || 0.50 || 0.38 || LL3.5? || 14.6315 || 49.7664 || Čapek, Shrbený
 +
|}
 +
:'''Notes.''' ''W''1 means the original weight of the sample after the find, ''W''2 id the final mass of meteorite after cleaning and brushing. PA is short for primitive achondrite. The classification of the smallest pieces M4 is uncertain because of high weathering grade.
-
{{PJQuote-begin | align = left | max-width = 800px| source=}}
 
-
{{Wielokropek}} Tak na jaře roku 2011, krátce před 20. výročím přeletu bolidu Benešov, se tým ondřejovských vědců pod vedením Dr.&nbsp;Pavla Spurného k&nbsp;tomuto případu vrátil a&nbsp;od počátku ho znovu analyzoval. To znamenalo novými metodami proměřit všechny získané snímky, které byly ještě na skleněných deskách a&nbsp;pomocí zdokonalených výpočetních metod vše kompletně přepočítat a&nbsp;z&nbsp;toho pak zvolit vhodnou strategii pro případné hledání pozůstatků původního tělesa. Významným prvkem v&nbsp; tomto ohledu bylo, že bolid dosáhl maximální jasnosti v&nbsp;jednom velkém zjasnění již velmi hluboko v&nbsp;atmosféře (24&nbsp;km nad zemí) a&nbsp;ze zkušeností z&nbsp;jiných případů to znamenalo, že v&nbsp;tomto bodě došlo k&nbsp;významné destrukci původního tělesa a&nbsp;k&nbsp;uvolnění velkého množství materiálu, který zčásti ve formě velmi malých meteoritů mohl dopadnout na zemský povrch. Velmi důležitou okolností pro možné nalezení těchto malých meteoritů byl také strmý průlet tělesa atmosférou a&nbsp;z&nbsp;toho vyplývající jejich velká koncentrace na zemi. Po modelování temné dráhy a&nbsp;započtení všech vlivů na průlet takto malých tělísek hustými vrstvami atmosféry jsme dostali relativně kompaktní pádovou oblast, která shodou okolností ležela v&nbsp;dobře přístupném a&nbsp;přehledném terénu. Bylo však jasné, že tyto meteority po tak dlouhé době v&nbsp;klimatických podmínkách střední Evropy budou těžko rozeznatelné od pozemských hornin, mohou vlivem zemědělské činnosti ležet v&nbsp;různých hloubkách pod povrchem a&nbsp;budou již značně zvětralé. Právě stupeň zvětrání, tj. degradace původního materiálu zvláště u&nbsp;tak malých meteoritů, byl největší neznámou. Z&nbsp;analýzy spektrálních záznamů jsme však věděli, že by se mělo jednat o&nbsp;takové meteority, které v sobě obsahují relativně velké množství železa, tzv. chondrity. Z&nbsp;tohoto důvodu jsme pro hledání použili detektory kovů a&nbsp;tak na začátku vegetačního období, v&nbsp;dubnu 2011 jsme zahájili pátrání po těchto zbytcích bolidu Benešov. Skutečnost zcela předčila naše očekávání. Předně přesně potvrdila naše původní předpoklady a&nbsp;scénář toho, co se s&nbsp;bolidem Benešov v&nbsp;atmosféře stalo. Během prvního dne hledání, tj. 9.&nbsp;dubna 2011, jsme nalezli dva meteority a&nbsp;v&nbsp;dalších dnech se podařil nalézt ještě jeden další. Bohužel rychle rostoucí vegetace další hledání brzy znemožnila. Tyto meteority nebylo možné s&nbsp;jistotou okamžitě identifikovat v&nbsp;terénu, pouze byly vyčleněny jako „podezřelé“ vzorky, které splňovaly některá základní kritéria a&nbsp;až teprve v&nbsp;laboratoři bylo ověřeno, že z&nbsp;většího počtu právě tyto 3&nbsp;vzorky jsou meteority. Tuto analýzu, stejně jako klasifikaci meteoritů provedl Dr.&nbsp;Jakub Haloda z&nbsp;České geologické služby v&nbsp;Praze. Velmi podstatným se ukázalo, že ač jsou všechny meteority značně zvětralé, stále ještě obsahovaly neporušené části a&nbsp;tak bylo možné na všech udělat potřebná měření a&nbsp;určit, o&nbsp;jaký typ meteoritů se jedná. Z&nbsp;toho vzešlo zřejmě vůbec největší překvapení a&nbsp;nejdůležitější výsledek – meteority se významně lišily. První meteorit (nalezený Pavlem Spurným a&nbsp;Annou Spurnou) byl klasifikován jako obyčejný [[Benešov (b)|chondrit typu H5]], druhý (nalezený Markem Mlejnským) a&nbsp;třetí meteorit (nalezený Jiřím Borovičkou a&nbsp;Hanou Zichovou) pak byly klasifikovány jako obyčejný [[Benešov (a)|chondrit typu LL3.5]]. Navíc, jak se z&nbsp;detailní analýzy později ukázalo, součástí druhého meteoritu je ještě malá část, která je klasifikována jako achondrit. Celkem se nám tedy podařilo nalézt 3&nbsp;různé druhy materiálu, ze kterých bylo složeno původní těleso bolidu Benešov. To je zcela unikátní výsledek, který znamená, že tento malý úlomek asteroidu, který pocházel z&nbsp;vnějšího pásu planetek, byl svým složením velmi různorodý. Podobná heterogenita materiálu byla pozorována zatím jen v&nbsp;případě pádu meteoritů Almahata Sitta v&nbsp;Súdánu<ref name="Almahata Sitta">spadek meteorytu [http://www.lpi.usra.edu/meteor/index.php?code=48915 Almahata Sitta] 7&nbsp;października 2008 roku w&nbsp;Sudanie; achondryt, ureilit URE, TKW 3,95&nbsp;kg; meteoryt ten ma bardzo złożoną litologię, składa się z fragmentów meteorytów różnych typów – ureilitowych, chondrytowych (zwyczajnych oraz enstatytowych)</ref> a&nbsp;bezesporu je to to největší tajemství, které nám bolid a&nbsp;následný pád meteoritů Benešov do této doby zatím vydal.&nbsp;{{Wielokropek}}
 
-
{{PJQuote-end}}
 
-
Zastanawiające jest znalezienie w&nbsp;krótkim czasie na tak małym obszarze meteorytów różnych typów (dodatkowo z&nbsp;achondrytowymi klastami). Autorzy analiz dopuszczają hipotezę, że znalezione meteoryty [[Benešov (a)|Benešov&nbsp;(a)]] i&nbsp;[[Benešov (b)|(b)]] pochodzą z&nbsp;jednego ciała macierzystego o&nbsp;złożonej litologii, tak jak np. meteoryt Almahata Sitta<ref name="Almahata Sitta"></ref>.
 
-
Fotografia okazów meteorytów Benešov znajduje się na portalu '''Akademie věd České republiky''' w artykule ''Nález meteoritů Benešov – překvapivé rozuzlení velké záhady po 20 letech''. Opis fotografii:
+
Abstrakt pracy Spurný et al. (2014):
-
{{PJQuote-begin | align = left | max-width = 800px| source=}}
+
{{BQuote-begin |align= |max-width=800px |source=}}
-
{{Wielokropek}} Tři dosud nalezené meteority Benešov. Všechny meteority jsou očištěné od nánosů a&nbsp;částečně zbroušené pro analýzu. Zleva meteorit1 klasifikován jako [[Benešov (b)|H5 chondrit]], výsledná váha 1.54&nbsp;g, meteorit 2 klasifikován jako [[Benešov (a)|LL3.5 chondrit]], váha 7.72&nbsp;g (obsahuje achondritickou část) a&nbsp;meteorit 3&nbsp;opět [[Benešov (a)|LL3.5 chondrit]], váha 1.99&nbsp;g.
+
'''Abstract'''<br />
-
{{PJQuote-end}}
+
The main motivation for this work was to explain and solve the old mystery connected with the detailed instrumental observation of the Benešov superbolide on 7&nbsp;May 1991 over the central part of the Czech Republic. Detailed analyses of this undoubted meteorite fall were published in several papers, and this is one of the best documented bolides (at least of the superbolide category) ever observed. However, despite high-quality data, favorable trajectory, relatively large terminal mass, and especially great efforts and many attempts, no meteorite was found in the weeks and years after the fall. Here we solve and explain this old mystery. In spring 2011, just before the twentieth anniversary of this extraordinary case, we remeasured all available all-sky records and reanalyzed the data. We used slightly different methods and new approaches, which we gradually developed to analyze several recent instrumentally observed meteorite falls ([[Morávka]], Neuschwanstein, [[Jesenice]], Bunburra Rockhole, Mason Gully, and [[Košice]]). We assembled a&nbsp;new consistent picture of the Benešov event, which resulted in a&nbsp;slightly revised impact location and suggested a&nbsp;new strategy that might lead to a recovery of Benešov meteorites after 20 years. The reality completely confirmed all our assumptions and surpassed our expectations. We found four small highly weathered fragments irregular in form and completely without fusion crust with a&nbsp;total mass of 11.63g (1.54 g (H5), 7.72 g (with achondritic clast), 1.99 g, 0.38 g (all LL3.5)). They were recovered exactly in the predicted impact area for corresponding masses, namely within 40&nbsp;m from the highest probability line. Although all fragments are very small and their weathering grade is high (W3<ref>skala '''W''' stopnia zwietrzenia meteorytu</ref> for all pieces), their interior was preserved enough for reliable analysis (except for the smallest one). The meteorite is classified as a&nbsp;polymict breccia containing three recognized lithologies with different texture, chemical, and mineralogical composition. This result is pioneering in many aspects. We proved that in some special cases it is still possible to predict and find meteorites a&nbsp;long time after the fall. The most important result, however, is the heterogeneity of the recovered meteorites. This case clearly shows that larger meteoroids can be compositionally very complicated bodies. We discovered that the Benešov meteoroid consisted of at least three different types of material – LL3.5, H5, and primitive achondrite. This case also implies that it is very useful to study as many fragments as possible from one fall because there can be significant differences among them.
 +
{{BQuote-end}}
 +
 
 +
 
 +
Okoliczności znalezienia meteorytów opisno również na portalu '''Akademie věd České republiky''' w artykule ''Nález meteoritů Benešov – překvapivé rozuzlení velké záhady po 20 letech'' (fragment):
 +
 
 +
{{BQuote-begin |align= |max-width=800px |source=}}
 +
{{Wielokropek}} Tak na jaře roku 2011, krátce před 20. výročím přeletu bolidu Benešov, se tým ondřejovských vědců pod vedením Dr.&nbsp;Pavla Spurného k&nbsp;tomuto případu vrátil a&nbsp;od počátku ho znovu analyzoval. To znamenalo novými metodami proměřit všechny získané snímky, které byly ještě na skleněných deskách a&nbsp;pomocí zdokonalených výpočetních metod vše kompletně přepočítat a&nbsp;z&nbsp;toho pak zvolit vhodnou strategii pro případné hledání pozůstatků původního tělesa. Významným prvkem v&nbsp; tomto ohledu bylo, že bolid dosáhl maximální jasnosti v&nbsp;jednom velkém zjasnění již velmi hluboko v&nbsp;atmosféře (24&nbsp;km nad zemí) a&nbsp;ze zkušeností z&nbsp;jiných případů to znamenalo, že v&nbsp;tomto bodě došlo k&nbsp;významné destrukci původního tělesa a&nbsp;k&nbsp;uvolnění velkého množství materiálu, který zčásti ve formě velmi malých meteoritů mohl dopadnout na zemský povrch. Velmi důležitou okolností pro možné nalezení těchto malých meteoritů byl také strmý průlet tělesa atmosférou a&nbsp;z&nbsp;toho vyplývající jejich velká koncentrace na zemi. Po modelování temné dráhy a&nbsp;započtení všech vlivů na průlet takto malých tělísek hustými vrstvami atmosféry jsme dostali relativně kompaktní pádovou oblast, která shodou okolností ležela v&nbsp;dobře přístupném a&nbsp;přehledném terénu. Bylo však jasné, že tyto meteority po tak dlouhé době v&nbsp;klimatických podmínkách střední Evropy budou těžko rozeznatelné od pozemských hornin, mohou vlivem zemědělské činnosti ležet v&nbsp;různých hloubkách pod povrchem a&nbsp;budou již značně zvětralé. Právě stupeň zvětrání, tj. degradace původního materiálu zvláště u&nbsp;tak malých meteoritů, byl největší neznámou. Z&nbsp;analýzy spektrálních záznamů jsme však věděli, že by se mělo jednat o&nbsp;takové meteority, které v sobě obsahují relativně velké množství železa, tzv. chondrity. Z&nbsp;tohoto důvodu jsme pro hledání použili detektory kovů a&nbsp;tak na začátku vegetačního období, v&nbsp;dubnu 2011 jsme zahájili pátrání po těchto zbytcích bolidu Benešov. Skutečnost zcela předčila naše očekávání. Předně přesně potvrdila naše původní předpoklady a&nbsp;scénář toho, co se s&nbsp;bolidem Benešov v&nbsp;atmosféře stalo. Během prvního dne hledání, tj. 9.&nbsp;dubna 2011, jsme nalezli dva meteority a&nbsp;v&nbsp;dalších dnech se podařil nalézt ještě jeden další. Bohužel rychle rostoucí vegetace další hledání brzy znemožnila. Tyto meteority nebylo možné s&nbsp;jistotou okamžitě identifikovat v&nbsp;terénu, pouze byly vyčleněny jako „podezřelé“ vzorky, které splňovaly některá základní kritéria a&nbsp;až teprve v&nbsp;laboratoři bylo ověřeno, že z&nbsp;většího počtu právě tyto 3&nbsp;vzorky jsou meteority. Tuto analýzu, stejně jako klasifikaci meteoritů provedl Dr.&nbsp;Jakub Haloda z&nbsp;České geologické služby v&nbsp;Praze. Velmi podstatným se ukázalo, že ač jsou všechny meteority značně zvětralé, stále ještě obsahovaly neporušené části a&nbsp;tak bylo možné na všech udělat potřebná měření a&nbsp;určit, o&nbsp;jaký typ meteoritů se jedná. Z&nbsp;toho vzešlo zřejmě vůbec největší překvapení a&nbsp;nejdůležitější výsledek – meteority se významně lišily. První meteorit (nalezený Pavlem Spurným a&nbsp;Annou Spurnou) byl klasifikován jako obyčejný [[Benešov (b)|chondrit typu H5]], druhý (nalezený Markem Mlejnským) a&nbsp;třetí meteorit (nalezený Jiřím Borovičkou a&nbsp;Hanou Zichovou) pak byly klasifikovány jako obyčejný [[Benešov (a)|chondrit typu LL3.5]]. Navíc, jak se z&nbsp;detailní analýzy později ukázalo, součástí druhého meteoritu je ještě malá část, která je klasifikována jako achondrit. Celkem se nám tedy podařilo nalézt 3&nbsp;různé druhy materiálu, ze kterých bylo složeno původní těleso bolidu Benešov. To je zcela unikátní výsledek, který znamená, že tento malý úlomek asteroidu, který pocházel z&nbsp;vnějšího pásu planetek, byl svým složením velmi různorodý. Podobná heterogenita materiálu byla pozorována zatím jen v&nbsp;případě pádu meteoritů Almahata Sitta v&nbsp;Súdánu{{MBD-record|name=Almahata Sitta}}<ref>meteoryt Almahata Sitta ma bardzo złożoną litologię, składa się z&nbsp;fragmentów meteorytów różnych typów – ureilitowych, chondrytowych (zwyczajnych oraz enstatytowych)</ref> a&nbsp;bezesporu je to to největší tajemství, které nám bolid a&nbsp;následný pád meteoritů Benešov do této doby zatím vydal.&nbsp;{{Wielokropek}}
 +
{{BQuote-end}}
 +
 
 +
Zastanawiające jest znalezienie w&nbsp;krótkim czasie na tak małym obszarze meteorytów różnych typów (dodatkowo z&nbsp;achondrytowymi klastami). Autorzy analiz dopuszczają hipotezę, że znalezione meteoryty [[Benešov (a)|Benešov&nbsp;(a)]] i&nbsp;[[Benešov (b)|(b)]] pochodzą z&nbsp;jednego ciała macierzystego o&nbsp;złożonej litologii, tak jak np. w&nbsp;meteorycie Almahata Sitta<ref name="Almahata Sitta"></ref>.
 +
 
 +
W październiku 2014 roku po opublikowaniu artykułu w ''A&A'', na międzynarodowej liście dyskusyjnej [http://www.meteorite-list-archives.com/2014/oct/date.html <nowiki>[</nowiki>meteorite-list<nowiki>]</nowiki>] pojawiły się opinie, że wygląd i&nbsp;charakter zwietrzenia znalezionych okazów, może sugerować, iż są to „podrzucone” okazy meteorytów z&nbsp;terenów Afryki północnej, tzw.&nbsp;NWA!
 +
 
 +
 
 +
[[:Image:Benešov_specimens_(Spurny_2014).jpg|Fotografia okazów meteorytów Benešov]] znajduje się m.in. w&nbsp;artykule ''Nález meteoritů Benešov – překvapivé rozuzlení velké záhady po 20 letech''. Opis fotografii:
 +
{{BQuote-begin |align= |max-width=800px |source=}}
 +
{{Wielokropek}} Tři dosud nalezené meteority Benešov. Všechny meteority jsou očištěné od nánosů a&nbsp;částečně zbroušené pro analýzu. Zleva meteorit 1 klasifikován jako [[Benešov (b)|H5 chondrit]], výsledná váha 1.54&nbsp;g, meteorit 2 klasifikován jako [[Benešov (a)|LL3.5 chondrit]], váha 7.72&nbsp;g (obsahuje achondritickou část) a&nbsp;meteorit 3&nbsp;opět [[Benešov (a)|LL3.5 chondrit]], váha 1.99&nbsp;g.
 +
{{BQuote-end}}
 +
 
 +
Na portalu [http://vesmir.cz/2014/10/14/benesova-stale-lezi-az-dvoukilove-vzacne-meteority/ Vesmír.cz] zamieszczono zdjęcia bolidu z 1991 roku, fotografie z terenu późniejszych poszukiwań oraz obrazy mikroskopowej budowy meteorytów. Znajduje się tam również zdjęcie okazu M3!
 +
 
Okazy meteorytów [[Benešov (a)|Benešov (a)]] i&nbsp;[[Benešov (b)|Benešov&nbsp;(b)]] znajdują się w&nbsp;zbiorach Astronomical Institute of the Academy of Sciences of the Czech Republic w&nbsp;Ondrejovie.
Okazy meteorytów [[Benešov (a)|Benešov (a)]] i&nbsp;[[Benešov (b)|Benešov&nbsp;(b)]] znajdują się w&nbsp;zbiorach Astronomical Institute of the Academy of Sciences of the Czech Republic w&nbsp;Ondrejovie.
Linia 33: Linia 70:
{{GEFrame-begin}}
{{GEFrame-begin}}
{{GEMap
{{GEMap
-
| kml--1 = http://wiki.meteoritica.pl/meteoritica/GoogleMaps/wiki-Poland_newIcons.kml
+
| htmlFileMap = wiki-Benesov.htm
-
| kml2 = http://wiki.meteoritica.pl/meteoritica/GoogleMaps/wiki-Czech-MM.kml
+
| kml1 = http://wiki.meteoritica.pl/meteoritica/GoogleMaps/wiki-Czech-MM.kml
-
| kml3 = http://wiki.meteoritica.pl/meteoritica/GoogleMaps/wiki-Bolidy.kml
+
| kml2 = http://wiki.meteoritica.pl/meteoritica/GoogleMaps/wiki-Bolidy.kml
| kmlfit = http://wiki.meteoritica.pl/meteoritica/GoogleMaps/wiki-Benesov-fit.kml
| kmlfit = http://wiki.meteoritica.pl/meteoritica/GoogleMaps/wiki-Benesov-fit.kml
| lat = 49.76
| lat = 49.76
| lon = 14.61
| lon = 14.61
| zoom = 10
| zoom = 10
-
| type = map
+
| type = terrain
}}
}}
{{GEIcon-PointRed}}
{{GEIcon-PointRed}}
-
(B) Benešov
+
(B) Benešov, (C) Chvojen
 +
{{GEIcon-House}}
 +
kościół św. Jakuba i Filipa w Chvojen
 +
{{GEIcon-PlaceOfFall}}
 +
miejsca znalezienia okazów meteorytów '''[[Benešov (a)|Benešov&nbsp;(a)]]''' i&nbsp;'''[[Benešov (b)|Benešov&nbsp;(b)]]'''
 +
{{GEIcon-ProbablyImpactSpot}}
 +
prawdopodobne miejsca spadku większych fragmentów (Spurný et&nbsp;al. 2014)
-
Trasa bolidu i rejon prawdopodobnego spadku
+
Trajektoria bolidu i rejon prawdopodobnego spadku (Spurný et&nbsp;al. 1991)
{{GEFrame-end}}
{{GEFrame-end}}
-
Jest bardzo prawdopodobne, że na niewielkim obszarze 2,5&nbsp;km na zachód od miasta Benešov spadł 10&nbsp;kg meteoryt ([[:Category:Warto szukać|warto szukać!]]). Przybliżony rejon spadku meteorytów z&nbsp;bolidu na podstawie wyliczeń z&nbsp;1991 roku (Spurný et&nbsp;al. 1991).
+
Jest bardzo prawdopodobne, że na niewielkim obszarze 2,5&nbsp;km na zachód od miasta Benešov spadł 10&nbsp;kg meteoryt ([[:Category:Warto szukać|warto szukać!]]). Przybliżony rejon spadku meteorytów z&nbsp;bolidu na podstawie wyliczeń z&nbsp;1991 i&nbsp;2011 roku (Spurný et&nbsp;al. 1991, 2014).
-
W 2011 roku znaleziono w&nbsp;tym obszarze dwa meteoryty prawdopodobnie z bolidu Benešov – '''[[Benešov (a)|Benešov&nbsp;(a)]]''' i&nbsp;'''[[Benešov (b)|Benešov&nbsp;(b)]]'''! <br>Więcej szczegółów w&nbsp;[http://www.lpi.usra.edu/meteor/metbull.php?code=54854 Meteoritical Bulletin].
+
W 2011 roku znaleziono w&nbsp;tym obszarze dwa meteoryty prawdopodobnie z bolidu Benešov – '''[[Benešov (a)|Benešov&nbsp;(a)]]''' i&nbsp;'''[[Benešov (b)|Benešov&nbsp;(b)]]'''! <br />'''Więcej szczegółów w&nbsp;{{!MBD}} i&nbsp;Spurný et&nbsp;al. (2014).'''
 +
 
 +
 
 +
Zespół poszukiwaczy przeszukiwał teren w okolicach osady/kolonii '''Chvojen'''. Na zdjęciach i&nbsp;filmie z&nbsp;poszukiwań widać wieżę kościoła św. Jakuba i&nbsp;Filipa w&nbsp;Chvojen (''Kostel sv. Jakuba a&nbsp;Filipa v&nbsp;osadě Chvojen'') (więcej na portalu Český rozhlas – [http://www.rozhlas.cz/meteor/prispevky/_zprava/bolid-benesov-vydal-tajemstvi-video--1061668 Bolid Benešov vydal tajemství (+VIDEO)]).
<br clear="all"/>
<br clear="all"/>
Linia 56: Linia 102:
== [[Bibliografia]] ==
== [[Bibliografia]] ==
-
* +Borovička Jiří, Spurný Pavel, (1996), '''Radiation Study of Two Very Bright Terrestrial Bolides and an Application to the Comet S-L 9 Collision with Jupiter''', ''Icarus'', 121, 2, 1996, s. 484-510. Plik [http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0019103596901049 PDF].
+
* Borovička Jiří, Spurný Pavel, (1996), '''Radiation Study of Two Very Bright Terrestrial Bolides and an Application to the Comet S-L 9 Collision with Jupiter''', ''Icarus'', 121, 2, 1996, s. 484-510. Plik {{!doi|10.1006/icar.1996.0104}}.
-
* Borovicka Jiří, Popova Olga P., Nemtchinov Ivan V., Spurný Pavel, Ceplecha Zdeněk, (1998), '''Bolides produced by impacts of large meteoroids into the Earth's atmosphere: comparison of theory with observations. I. Benesov bolide dynamics and fragmentation''', ''Astronomy and Astrophysics'', vol. 334, 1998, s. 713-728. Plik [http://articles.adsabs.harvard.edu/full/1998A%26A...334..713B PDF].
+
* Borovicka Jiří, Popova Olga P., Nemtchinov Ivan V., Spurný Pavel, Ceplecha Zdeněk, (1998), '''Bolides produced by impacts of large meteoroids into the Earth's atmosphere: comparison of theory with observations. I. Benesov bolide dynamics and fragmentation''', ''Astronomy and Astrophysics'', vol. 334, 1998, s. 713-728. Plik {{!ADS|f=1998A%26A...334..713B}}.
-
* Borovicka Jiří, Popova Olga P., Golub' A.P., Kosarev I.B., Nemtchinov Ivan V., (1998), ''' Bolides produced by impacts of large meteoroids into the Earth's atmosphere: comparison of theory with observations. II. Benesov bolide spectra''', ''Astronomy and Astrophysics'', vol. 337, 1998, s. 591-602. Plik [http://articles.adsabs.harvard.edu/full/1998A%26A...337..591B PDF].
+
* Borovicka Jiří, Popova Olga P., Golub' A.P., Kosarev I.B., Nemtchinov Ivan V., (1998), ''' Bolides produced by impacts of large meteoroids into the Earth's atmosphere: comparison of theory with observations. II. Benesov bolide spectra''', ''Astronomy and Astrophysics'', vol. 337, 1998, s. 591-602. Plik {{!ADS|f=1998A%26A...337..591B}}.
-
* Ceplecha Zdeněk, ReVelle Douglas O., (2005), '''Fragmentation model of meteoroid motion, mass loss, and radiation in the atmosphere''', ''Meteoritics & Planetary Science'', vol. 40, nr 1, 2005, s. 35–54. Plik [http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1945-5100.2005.tb00363.x/pdf PDF].
+
* {{Borovička (2015 arXiv)}}
 +
 
 +
* Ceplecha Zdeněk, ReVelle Douglas O., (2005), '''Fragmentation model of meteoroid motion, mass loss, and radiation in the atmosphere''', ''Meteoritics & Planetary Science'', vol. 40(1), 2005, s. 35–54. Plik {{!doi|10.1111/j.1945-5100.2005.tb00363.x}}.
* +'''Nález meteoritů Benešov – překvapivé rozuzlení velké záhady po 20 letech''', ''Tisková zpráva Astronomického ústavu AV ČR z 19. května 2012''. Plik [http://press.avcr.cz/miranda2/export/sitesavcr/data.avcr.cz/press/sys/galerie-download/TZ_meteority_Benesov.pdf?0.7446082547207743 PDF].
* +'''Nález meteoritů Benešov – překvapivé rozuzlení velké záhady po 20 letech''', ''Tisková zpráva Astronomického ústavu AV ČR z 19. května 2012''. Plik [http://press.avcr.cz/miranda2/export/sitesavcr/data.avcr.cz/press/sys/galerie-download/TZ_meteority_Benesov.pdf?0.7446082547207743 PDF].
-
* Spurný Pavel, Borovička Jiří, Ceplecha Zdeněk, (1991), '''Very Bright Fireball. Czechoslovakia, [[Benešov (bolid)|May 7, 1991, 23<sup>h</sup>03<sup>m</sup>58<sup>s</sup> UT]]''', ''WGN, The Journal of IMO'', vol. 19, nr 3, 1991, s. 99-100. Plik [http://articles.adsabs.harvard.edu/cgi-bin/nph-iarticle_query?1991JIMO...19...99S PDF].
+
* Spurný Pavel, Borovička Jiří, Ceplecha Zdeněk, (1991), '''Very Bright Fireball. Czechoslovakia, [[Benešov (bolid)|May 7, 1991, 23<sup>h</sup>03<sup>m</sup>58<sup>s</sup> UT]]''', ''WGN, The Journal of IMO'', 19(3), 1991, s. 99-100. Plik {{Link-WGN|r=1991|n=3}}; plik {{!ADS|f=1991JIMO...19...99S}}.
 +
 
 +
* Spurný Pavel, Borovička Jiří, Ceplecha Zdeněk, (1992), '''Wow{{Kropek}}''', ''Radiant'', vol. 14, nr 3, 1992, s. 64-65. Plik {{!ADS|f=1992Rad....14...64S}}.
-
* +Spurný Pavel, Borovička Jiří, Ceplecha Zdeněk, (1992), '''Wow{{Kropek}}''', ''Radiant'', vol. 14, nr 3, 1992, s. 64-65. Plik [http://articles.adsabs.harvard.edu/cgi-bin/nph-iarticle_query?1992Rad....14...64S PDF].
+
* {{Spurný (2014, Benešov)}}
{{Przypisy}}
{{Przypisy}}
Linia 85: Linia 135:
* Astronomical Institute of the Academy of Sciences of the Czech Republic, v.v.i. – [http://www1.asu.cas.cz/english/ Astronomický ústav Akademie věd České republiky, v.v.i.]
* Astronomical Institute of the Academy of Sciences of the Czech Republic, v.v.i. – [http://www1.asu.cas.cz/english/ Astronomický ústav Akademie věd České republiky, v.v.i.]
-
* woreczko.pl – [http://www.woreczko.pl/meteorites/features/glossary-FireballNetwork.htm Sieci bolidowe (''fireball network'')]
+
* [http://www.meteorite-list-archives.com/2014/oct/subject.html <nowiki>[</nowiki>meteorite-list<nowiki>]</nowiki>] – wątki: [Geology2] Meteorite fragments discovered 20years after bolide event in Czech Republic {{SeparatorBull}} Czech meteorite fragments 20 years
 +
 
 +
* woreczko.pl – [http://www.woreczko.pl/meteorites/features/glossary-FireballNetwork.htm Sieci bolidowe (''fireball network'')] {{SeparatorBull}} [http://www.woreczko.pl/meteorites/features/glossary-Weathering.htm Wietrzenie meteorytów; skale stopnia zwietrzenia (''weathering level'', ''index'', ''grade'')]
 +
 
 +
==== Mass media ====
 +
 
 +
* Český rozhlas – [http://www.rozhlas.cz/meteor/prispevky/_zprava/bolid-benesov-vydal-tajemstvi-video--1061668 Bolid Benešov vydal tajemství (+VIDEO)]
 +
* Portal Vesmír.cz – [http://vesmir.cz/2014/10/08/nocni-mura-benesova/ Noční můra z Benešova] {{SeparatorBull}} [http://vesmir.cz/2014/10/14/benesova-stale-lezi-az-dvoukilove-vzacne-meteority/ U Benešova stále leží až dvoukilové vzácné meteority]
 +
* LovecPokladu.cz – [http://www.lovecpokladu.cz/home/benesovsky-bolid-5666 Benešovský bolid]
 +
* iDNES.cz – [http://technet.idnes.cz/benesov-bolid-nalez-041-/veda.aspx?c=A120521_143640_veda_mla VIDEO: U Benešova se našel vzácný meteorit, který rozzářil noc]
[[Category:Doniesienia]]
[[Category:Doniesienia]]
[[Category:Bolidy]]
[[Category:Bolidy]]

Aktualna wersja na dzień 11:04, 8 sty 2020

1

A jednak opłaciło się szukać!

Szczegóły bolidu „Benešov” zarejestrowane kamerą all-sky w stacji Kostelní Myslová (4 km od Telče) przedstawiające główny wybuch („flarę”) na wysokości 24 km, z którego pochodzą małe fragmenty meteorytu (Spurný et al. 2014)
Po dwudziestu latach od obserwacji bolidu, na przewidywanym obszarze spadku, znaleziono kilka fragmentów dwóch różnych meteorytów Benešov (a) i Benešov (b)!

Bolid z 7 maja 1991 roku – EN070591 „Benešov”.

O godzinie 23:03:46 (UT) 7 maja 1991 roku na południe od Pragi w Czechach obserwowano bardzo jasny bolid (o jasności dochodzącej do –18,5m). Przelot bolidu został zarejestrowany przez trzy stacje bolidowe European Fireball Network (EN) w: Ondřejovie, Přimda i Telče. Pozwoliło to wyliczyć orbitę meteoroidu i dane dotyczące ewentualnego spadku.

Meteoroid wszedł w atmosferę z prędkością 21,08 km/s i zapłonął na wysokości ~91 km. Spadał niemal pionowo. Zgasł na bardzo małej wysokości 19 km mając prędkość tylko 2 km/s! Był to bolid typu I (ale możliwy typ II). Według obserwatorów z EN (Spurný et al. 1991, 1992, 2014) początkowa masa meteoroidu wynosiła około 15 ton[1]. W momencie największej jasności (rozbłysku) na wysokości 25 km miał jeszcze masę 2 ton. Wyniki modelowania przelotu dopuszczają spadek fragmentu o wadze nawet 10 kg[2] w zalesionej okolicy około 2,5 km na zachód od miasta Benešov (Spurný et al. 1992).[3]

Dane bolidu EN070591 „Benešov”
(Spurný et al. 2014)[3]


Okoliczności znalezienia meteorytów

W 2011 roku Pavel Spurný ponownie przeanalizował dane i określił na nowo obszar spadku. Przeszukiwanie nowej lokalizacji za pomocą wykrywaczy metalu doprowadziło w 2011 roku do znalezienia trzech[4] małych okazów meteorytów. Dwa z nich, nazwane Benešov (a) (w tabeli poniżej M2 i M3), znaleziono w odległości 250 metrów od siebie, a trzeci okaz – Benešov (b) (M1) – został znaleziony pomiędzy nimi (Spurný et al. 2014).

Lista okazów (Spurný et al. 2014):

Table 6. Detalis of the recovered meteorites.
Met. No. Date of find W1 (g) W2 (g) Meteorite type Coordinates Finders
longitude E latitude N
M1 9.4.2011 2.91 1.54 H5 14.6325 49.7665 Spurný, Spurná
M2 9.4.2011 12.93 7.72 LL3.5 + PA 14.6345 49.7655 Mlejnský
M3 21.4.2011 2.29 1.99 LL3.5 14.6311 49.7661 Borovička, Zichová
M4[4] 25.4.2012 0.50 0.38 LL3.5? 14.6315 49.7664 Čapek, Shrbený
Notes. W1 means the original weight of the sample after the find, W2 id the final mass of meteorite after cleaning and brushing. PA is short for primitive achondrite. The classification of the smallest pieces M4 is uncertain because of high weathering grade.


Abstrakt pracy Spurný et al. (2014):

«

Abstract
The main motivation for this work was to explain and solve the old mystery connected with the detailed instrumental observation of the Benešov superbolide on 7 May 1991 over the central part of the Czech Republic. Detailed analyses of this undoubted meteorite fall were published in several papers, and this is one of the best documented bolides (at least of the superbolide category) ever observed. However, despite high-quality data, favorable trajectory, relatively large terminal mass, and especially great efforts and many attempts, no meteorite was found in the weeks and years after the fall. Here we solve and explain this old mystery. In spring 2011, just before the twentieth anniversary of this extraordinary case, we remeasured all available all-sky records and reanalyzed the data. We used slightly different methods and new approaches, which we gradually developed to analyze several recent instrumentally observed meteorite falls (Morávka, Neuschwanstein, Jesenice, Bunburra Rockhole, Mason Gully, and Košice). We assembled a new consistent picture of the Benešov event, which resulted in a slightly revised impact location and suggested a new strategy that might lead to a recovery of Benešov meteorites after 20 years. The reality completely confirmed all our assumptions and surpassed our expectations. We found four small highly weathered fragments irregular in form and completely without fusion crust with a total mass of 11.63g (1.54 g (H5), 7.72 g (with achondritic clast), 1.99 g, 0.38 g (all LL3.5)). They were recovered exactly in the predicted impact area for corresponding masses, namely within 40 m from the highest probability line. Although all fragments are very small and their weathering grade is high (W3[5] for all pieces), their interior was preserved enough for reliable analysis (except for the smallest one). The meteorite is classified as a polymict breccia containing three recognized lithologies with different texture, chemical, and mineralogical composition. This result is pioneering in many aspects. We proved that in some special cases it is still possible to predict and find meteorites a long time after the fall. The most important result, however, is the heterogeneity of the recovered meteorites. This case clearly shows that larger meteoroids can be compositionally very complicated bodies. We discovered that the Benešov meteoroid consisted of at least three different types of material – LL3.5, H5, and primitive achondrite. This case also implies that it is very useful to study as many fragments as possible from one fall because there can be significant differences among them.

»


Okoliczności znalezienia meteorytów opisno również na portalu Akademie věd České republiky w artykule Nález meteoritů Benešov – překvapivé rozuzlení velké záhady po 20 letech (fragment):

«

(…) Tak na jaře roku 2011, krátce před 20. výročím přeletu bolidu Benešov, se tým ondřejovských vědců pod vedením Dr. Pavla Spurného k tomuto případu vrátil a od počátku ho znovu analyzoval. To znamenalo novými metodami proměřit všechny získané snímky, které byly ještě na skleněných deskách a pomocí zdokonalených výpočetních metod vše kompletně přepočítat a z toho pak zvolit vhodnou strategii pro případné hledání pozůstatků původního tělesa. Významným prvkem v  tomto ohledu bylo, že bolid dosáhl maximální jasnosti v jednom velkém zjasnění již velmi hluboko v atmosféře (24 km nad zemí) a ze zkušeností z jiných případů to znamenalo, že v tomto bodě došlo k významné destrukci původního tělesa a k uvolnění velkého množství materiálu, který zčásti ve formě velmi malých meteoritů mohl dopadnout na zemský povrch. Velmi důležitou okolností pro možné nalezení těchto malých meteoritů byl také strmý průlet tělesa atmosférou a z toho vyplývající jejich velká koncentrace na zemi. Po modelování temné dráhy a započtení všech vlivů na průlet takto malých tělísek hustými vrstvami atmosféry jsme dostali relativně kompaktní pádovou oblast, která shodou okolností ležela v dobře přístupném a přehledném terénu. Bylo však jasné, že tyto meteority po tak dlouhé době v klimatických podmínkách střední Evropy budou těžko rozeznatelné od pozemských hornin, mohou vlivem zemědělské činnosti ležet v různých hloubkách pod povrchem a budou již značně zvětralé. Právě stupeň zvětrání, tj. degradace původního materiálu zvláště u tak malých meteoritů, byl největší neznámou. Z analýzy spektrálních záznamů jsme však věděli, že by se mělo jednat o takové meteority, které v sobě obsahují relativně velké množství železa, tzv. chondrity. Z tohoto důvodu jsme pro hledání použili detektory kovů a tak na začátku vegetačního období, v dubnu 2011 jsme zahájili pátrání po těchto zbytcích bolidu Benešov. Skutečnost zcela předčila naše očekávání. Předně přesně potvrdila naše původní předpoklady a scénář toho, co se s bolidem Benešov v atmosféře stalo. Během prvního dne hledání, tj. 9. dubna 2011, jsme nalezli dva meteority a v dalších dnech se podařil nalézt ještě jeden další. Bohužel rychle rostoucí vegetace další hledání brzy znemožnila. Tyto meteority nebylo možné s jistotou okamžitě identifikovat v terénu, pouze byly vyčleněny jako „podezřelé“ vzorky, které splňovaly některá základní kritéria a až teprve v laboratoři bylo ověřeno, že z většího počtu právě tyto 3 vzorky jsou meteority. Tuto analýzu, stejně jako klasifikaci meteoritů provedl Dr. Jakub Haloda z České geologické služby v Praze. Velmi podstatným se ukázalo, že ač jsou všechny meteority značně zvětralé, stále ještě obsahovaly neporušené části a tak bylo možné na všech udělat potřebná měření a určit, o jaký typ meteoritů se jedná. Z toho vzešlo zřejmě vůbec největší překvapení a nejdůležitější výsledek – meteority se významně lišily. První meteorit (nalezený Pavlem Spurným a Annou Spurnou) byl klasifikován jako obyčejný chondrit typu H5, druhý (nalezený Markem Mlejnským) a třetí meteorit (nalezený Jiřím Borovičkou a Hanou Zichovou) pak byly klasifikovány jako obyčejný chondrit typu LL3.5. Navíc, jak se z detailní analýzy později ukázalo, součástí druhého meteoritu je ještě malá část, která je klasifikována jako achondrit. Celkem se nám tedy podařilo nalézt 3 různé druhy materiálu, ze kterých bylo složeno původní těleso bolidu Benešov. To je zcela unikátní výsledek, který znamená, že tento malý úlomek asteroidu, který pocházel z vnějšího pásu planetek, byl svým složením velmi různorodý. Podobná heterogenita materiálu byla pozorována zatím jen v případě pádu meteoritů Almahata Sitta v Súdánu[6][7] a bezesporu je to to největší tajemství, které nám bolid a následný pád meteoritů Benešov do této doby zatím vydal. (…)

»


Zastanawiające jest znalezienie w krótkim czasie na tak małym obszarze meteorytów różnych typów (dodatkowo z achondrytowymi klastami). Autorzy analiz dopuszczają hipotezę, że znalezione meteoryty Benešov (a) i (b) pochodzą z jednego ciała macierzystego o złożonej litologii, tak jak np. w meteorycie Almahata Sitta[6].

W październiku 2014 roku po opublikowaniu artykułu w A&A, na międzynarodowej liście dyskusyjnej [meteorite-list] pojawiły się opinie, że wygląd i charakter zwietrzenia znalezionych okazów, może sugerować, iż są to „podrzucone” okazy meteorytów z terenów Afryki północnej, tzw. NWA!


Fotografia okazów meteorytów Benešov znajduje się m.in. w artykule Nález meteoritů Benešov – překvapivé rozuzlení velké záhady po 20 letech. Opis fotografii:

«

(…) Tři dosud nalezené meteority Benešov. Všechny meteority jsou očištěné od nánosů a částečně zbroušené pro analýzu. Zleva meteorit 1 klasifikován jako H5 chondrit, výsledná váha 1.54 g, meteorit 2 klasifikován jako LL3.5 chondrit, váha 7.72 g (obsahuje achondritickou část) a meteorit 3 opět LL3.5 chondrit, váha 1.99 g.

»


Na portalu Vesmír.cz zamieszczono zdjęcia bolidu z 1991 roku, fotografie z terenu późniejszych poszukiwań oraz obrazy mikroskopowej budowy meteorytów. Znajduje się tam również zdjęcie okazu M3!


Okazy meteorytów Benešov (a) i Benešov (b) znajdują się w zbiorach Astronomical Institute of the Academy of Sciences of the Czech Republic w Ondrejovie.

Lokalizacja

Źródło: Wiki.Meteoritica.pl
© Jan Woreczko & Wadi

(B) Benešov, (C) Chvojen

kościół św. Jakuba i Filipa w Chvojen

miejsca znalezienia okazów meteorytów Benešov (a) i Benešov (b)

prawdopodobne miejsca spadku większych fragmentów (Spurný et al. 2014)

Trajektoria bolidu i rejon prawdopodobnego spadku (Spurný et al. 1991)

* W 2018 roku Google zmieniło zasady działania apletu, mapa może wyświetlać się niepoprawnie (pomaga Ctrl+F5); więcej → Szablon:GEMap-MyWiki

Jest bardzo prawdopodobne, że na niewielkim obszarze 2,5 km na zachód od miasta Benešov spadł 10 kg meteoryt (warto szukać!). Przybliżony rejon spadku meteorytów z bolidu na podstawie wyliczeń z 1991 i 2011 roku (Spurný et al. 1991, 2014).

W 2011 roku znaleziono w tym obszarze dwa meteoryty prawdopodobnie z bolidu Benešov – Benešov (a) i Benešov (b)!
Więcej szczegółów w Meteoritical Bulletin Database i Spurný et al. (2014).


Zespół poszukiwaczy przeszukiwał teren w okolicach osady/kolonii Chvojen. Na zdjęciach i filmie z poszukiwań widać wieżę kościoła św. Jakuba i Filipa w Chvojen (Kostel sv. Jakuba a Filipa v osadě Chvojen) (więcej na portalu Český rozhlas – Bolid Benešov vydal tajemství (+VIDEO)).


Bibliografia

  • Borovička Jiří, Spurný Pavel, (1996), Radiation Study of Two Very Bright Terrestrial Bolides and an Application to the Comet S-L 9 Collision with Jupiter, Icarus, 121, 2, 1996, s. 484-510. Plik doi.
  • Borovicka Jiří, Popova Olga P., Nemtchinov Ivan V., Spurný Pavel, Ceplecha Zdeněk, (1998), Bolides produced by impacts of large meteoroids into the Earth's atmosphere: comparison of theory with observations. I. Benesov bolide dynamics and fragmentation, Astronomy and Astrophysics, vol. 334, 1998, s. 713-728. Plik aDs.
  • Borovicka Jiří, Popova Olga P., Golub' A.P., Kosarev I.B., Nemtchinov Ivan V., (1998), Bolides produced by impacts of large meteoroids into the Earth's atmosphere: comparison of theory with observations. II. Benesov bolide spectra, Astronomy and Astrophysics, vol. 337, 1998, s. 591-602. Plik aDs.
  • Borovička Jiří, Spurný Pavel, Brown Peter, (2015), Small Near-Earth Asteroids as a Source of Meteorites, arXiv.org, arXiv:1502.03307, 2015 (abstrakt).[8] Plik PDF; plik doi.
  • Ceplecha Zdeněk, ReVelle Douglas O., (2005), Fragmentation model of meteoroid motion, mass loss, and radiation in the atmosphere, Meteoritics & Planetary Science, vol. 40(1), 2005, s. 35–54. Plik doi.
  • +Nález meteoritů Benešov – překvapivé rozuzlení velké záhady po 20 letech, Tisková zpráva Astronomického ústavu AV ČR z 19. května 2012. Plik PDF.
  • Spurný Pavel, Borovička Jiří, Ceplecha Zdeněk, (1991), Very Bright Fireball. Czechoslovakia, May 7, 1991, 23h03m58s UT, WGN, The Journal of IMO, 19(3), 1991, s. 99-100. Plik zip; plik aDs.
  • Spurný Pavel, Borovička Jiří, Ceplecha Zdeněk, (1992), Wow…, Radiant, vol. 14, nr 3, 1992, s. 64-65. Plik aDs.
  • Spurný Pavel, Haloda Jakub, Borovička Jiří, Shrbený Lukáš, Halodová Patricie, (2014), Reanalysis of the Benešov bolide and recovery of polymict breccia meteorites – old mystery solved after 20 years, Astronomy and Astrophysics, vol. 570, A39, 2014, ss. 14. Plik PDF.

Przypisy

  1. ^ w publikacji z 1992 roku jest podana błędna wartość 1500 kg
  2. ^ w najnowszym modelu spadku określono prawdopodobne miejsca spadku fragmentów o masach <1,25 kg (Spurný et al. 2014)
  3. ^ a b szczegółowe wyliczenia dotyczące trajektorii bolidu, znalezionych okazów i ewentualnego spadku większych fragmentów w publikacjach Borovička et al. (1996, 1998) i Spurný et al. (2014)
  4. ^ a b okoliczności znalezienia czwartego fragmentu (M4) i jego cechy opisano w Spurný et al. (2014)
  5. ^ skala W stopnia zwietrzenia meteorytu
  6. ^ a b spadek meteorytu Almahata Sitta 7 października 2008 roku w Sudanie; achondryt, ureilit URE, TKW 3,95 kg
  7. ^ meteoryt Almahata Sitta ma bardzo złożoną litologię, składa się z fragmentów meteorytów różnych typów – ureilitowych, chondrytowych (zwyczajnych oraz enstatytowych)
  8. ^ bolidy/meteoryty: Benešov, Jesenice, Košice, Križevci, Morávka

Zobacz również

Linki zewnętrzne

  • [meteorite-list] – wątki: [Geology2] Meteorite fragments discovered 20years after bolide event in Czech Republic  ●  Czech meteorite fragments 20 years

Mass media

Źródło „http://wiki.meteoritica.pl/index.php5/Bene%C5%A1ov_(bolid)”
Osobiste