PayPal-donate (Wiki).png
O ile nie zaznaczono inaczej, prawa autorskie zamieszczonych materiałów należą do Jana Woreczko & Wadi.

(Unless otherwise stated, the copyright of the materials included belong to Jan Woreczko & Wadi.)


Alt Bela

Z Wiki.Meteoritica.pl

(Różnice między wersjami)
(Kolekcje)
Linia 19: Linia 19:
}}
}}
-
W połowie XIX wieku w okolicy wsi ''Stará Bělá'' (''Alt-Bělá'') na Morawach rolnik podczas orki wyorał pojedynczą bryłę żelaza o masie 3,9 kg. Nie wiedząc co z nią zrobić zabrał ją do domu, gdzie przeleżała zapomniana wiele lat. Dopiero w 1898 roku pokazano znalezisko profesorowi pobliskiego gimnazjum w Ostrawie Franzowi Smyčkovi, który rozpoznał w nim meteoryt żelazny (Tuček 1981).
+
W połowie XIX wieku (prawdopodobnie w 1876 roku) w okolicy wsi ''Stará Bělá'' (''Alt-Bělá'') na Morawach rolnik ''Štěpán Holáň'' podczas orki wyorał pojedynczą bryłę żelaza o masie 3,9 kg. Nie wiedząc co z nią zrobić zabrał ją do domu, gdzie przeleżała zapomniana wiele lat. Dopiero w 1898 (lub 1899?) roku pokazał on swoje znalezisko profesorowi pobliskiego gimnazjum w Ostrawie Franzowi Smyčkovi (''František Smyčka''), który rozpoznał w nim meteoryt żelazny (Tuček 1981).
Więcej informacji o okolicznościach znalezienia meteorytu pisze Jarošek (2004) w oparciu o nieosiągalne dla ''[[Redakcja|Redakcji]]'' źródła:
Więcej informacji o okolicznościach znalezienia meteorytu pisze Jarošek (2004) w oparciu o nieosiągalne dla ''[[Redakcja|Redakcji]]'' źródła:
{{AQuote-begin |max-width=800px}}
{{AQuote-begin |max-width=800px}}
-
{{Wielokropek}} Ale čtěme dál na straně 18 [w Smyčka (1899c)]: „Co se týče času, kdy bylo toto železo nalezeno, mám pouze zprávy kusé. Dárce, zámožný a&nbsp;inteligentní rolník Štěpán Holajn<sup>3)</sup> ze Staré Bělé mně sdělil, že při převzetí svého statku již před 50&nbsp;lety byl na toto železo, ležící mezi polním nářadím pod kůlnou, upozorněn<sup>4</sup>). Možno tedy s bezpečností souditi, že bylo na pozemcích u Staré Bělé blíže Mor. Ostravy vyoráno a&nbsp;do statku zavezeno. Jelikož nebylo na povrchu mnoho porušeno, domnívám se, že pád jeho se udál ještě v&nbsp;tomto století {{Wielokropek}}<br />
+
{{Wielokropek}} Ale čtěme dál na straně 18 [w Smyčka (1899c)]: „Co se týče času, kdy bylo toto železo nalezeno, mám pouze zprávy kusé. Dárce, zámožný a&nbsp;inteligentní rolník Štěpán Holajn<sup>3)</sup> ze Staré Bělé mně sdělil, že při převzetí svého statku již před 50&nbsp;lety byl na toto železo, ležící mezi polním nářadím pod kůlnou, upozorněn<sup>4</sup>). Možno tedy s&nbsp;bezpečností souditi, že bylo na pozemcích u Staré Bělé blíže Mor. Ostravy vyoráno a&nbsp;do statku zavezeno. Jelikož nebylo na povrchu mnoho porušeno, domnívám se, že pád jeho se udál ještě v&nbsp;tomto století {{Wielokropek}}<br />
{{Wielokropek}}
{{Wielokropek}}
Linia 36: Linia 36:
Za Dlouhý (2013):
Za Dlouhý (2013):
{{AQuote-begin |max-width=800px}}
{{AQuote-begin |max-width=800px}}
-
{{Wielokropek}} Právě na Matičním gymnáziu jej v roce 1898 vyhledal starobělský učitel Filip Klus, aby jej informoval o zvláštním těžkém „kameni“, který se nachází na gruntě Štěpána Holaina č. 102. Profesora Smyčku kámen velmi zaujal a nechal proto udělat ve vítkovické mostárně metalografické zkoušky pomocí výbrusu a leptání kyselinou dusičnou.&nbsp;{{Wielokropek}}
+
{{Wielokropek}} Právě na Matičním gymnáziu jej v&nbsp;roce 1898 vyhledal starobělský učitel Filip Klus, aby jej informoval o&nbsp;zvláštním těžkém „kameni“, který se nachází na gruntě Štěpána Holaina č.&nbsp;102. Profesora Smyčku kámen velmi zaujal a&nbsp;nechal proto udělat ve vítkovické mostárně metalografické zkoušky pomocí výbrusu a&nbsp;leptání kyselinou dusičnou.&nbsp;{{Wielokropek}}
{{AQuote-end}}
{{AQuote-end}}
 +
;Czyli zasadniczo wiadomo kto, kiedy i gdzie znalazł meteoryt Alt&nbsp;Bela!
;Czyli zasadniczo wiadomo kto, kiedy i gdzie znalazł meteoryt Alt&nbsp;Bela!
 +
''[[Redakcja]]'' portalu odwiedziła w styczniu 2017 roku miejsce znalezienia meteorytu Alt&nbsp;Bela. Na znajdującej się we wsi pamiątkowej tablicy znajduje się szczegółowa relacja o&nbsp;okolicznościach znalezienia meteorytu oraz wiele oryginalnych i&nbsp;wyjątkowych ilustracji.
 +
 +
:Urodzony 26 grudnia 1836 roku ''Štěpán Holáň'' syn starosty i&nbsp;gospodarza na gruntach nr&nbsp;79 w&nbsp;''Staré Bělé'', ''Antonína Holáně'' i&nbsp;''Anny roz. Pytlíkové'', nabył w&nbsp;1870 roku gospodarstwo nr&nbsp;102. Około 1876 roku znalazł na swym polu ciężki kamień – ''„V&nbsp;roce 1876 nalezl na svém poli podivný, tmavý, těžký kámen, tzv. starobělský povětroň,<ref>'''''povětroň''''' po czesku znaczy ''meteor''</ref> kterému po dlouhé roku nikdo nevěnoval pozornost.&nbsp;{{Wielokropek}}''”. Dopiero w&nbsp;1899 roku profesor ostrawskiego gimnazjum ''František Smyčka'' rozpoznał w&nbsp;nim meteoryt.
 +
 +
=== Rzadki typ IID ===
-
Jest to meteoryt bardzo rzadkiego typu IID. Takiego samego typu są dwa inne [[Czechy|czeskie]] meteoryty [[Elbogen]] i&nbsp;[[Vicenice]], których miejsca spadku/znalezienia leżą od miejsca znalezienia okazu Alt&nbsp;Bela odpowiednio: 398 i&nbsp;166&nbsp;km!
+
Alt Bela to meteoryt bardzo rzadkiego typu IID. Takiego samego typu są dwa inne [[Czechy|czeskie]] meteoryty [[Elbogen]] i&nbsp;[[Vicenice]], których miejsca spadku/znalezienia leżą od miejsca znalezienia okazu Alt&nbsp;Bela odpowiednio: 398 i&nbsp;166&nbsp;km!
Za Slavík (1902):
Za Slavík (1902):
Linia 91: Linia 97:
(S) Stará Bělá
(S) Stará Bělá
{{GEIcon-PinRed}}
{{GEIcon-PinRed}}
-
ulica ''Povětronní''
+
ulice ''Povětronní'' i ''Smyčkova''
{{GEIcon-PointGreen}}
{{GEIcon-PointGreen}}
położenie tablicy informacyjnej
położenie tablicy informacyjnej
Linia 98: Linia 104:
{{GEFrame-end}}
{{GEFrame-end}}
-
'''Stará Bělá''' (''Alt-Bělá''). Przy dzisiejszej ulicy ''Povětronní'' znajdowały się gospodarstwa '''nr&nbsp;79''' i&nbsp;'''nr&nbsp;102'''.
+
'''Stará Bělá''' (''Alt-Bělá'').
 +
 
 +
Na pamiątkę znaleziska pobliskie ulice nazwano: '''''Povětronní''''' (''Povětroň'' po czesku znaczy meteor) i&nbsp;'''''Smyčkova''''' na cześć prof.&nbsp;Smyčka. Przy dzisiejszej ulicy ''Povětronní'' znajdowały się gospodarstwa '''nr&nbsp;79''' i&nbsp;'''nr&nbsp;102''' (u&nbsp;zbiegu z&nbsp;ulicą ''Dokoupilova'').
Przy skrzyżowaniu ulicy ''Povětronní'' i&nbsp;polnej drogi na południe, stoi pamiątkowa tablica informacyjna o&nbsp;historii wsi i&nbsp;o&nbsp;meteorycie Alt&nbsp;Bela (portal mapy.cz).
Przy skrzyżowaniu ulicy ''Povětronní'' i&nbsp;polnej drogi na południe, stoi pamiątkowa tablica informacyjna o&nbsp;historii wsi i&nbsp;o&nbsp;meteorycie Alt&nbsp;Bela (portal mapy.cz).
Linia 108: Linia 116:
<gallery caption="" widths="200px" heights="200px" perrow="3">
<gallery caption="" widths="200px" heights="200px" perrow="3">
File:Alt_Bela_(MOR250418330)-www_mza_cz.jpg|Wieś '''Stará Bělá'''. Mapa katastralna z&nbsp;1825 roku (''2836-1 (M&nbsp;a&nbsp;S) Alt Biela (Stara Biela)'') (źródło: Archivní mapy ÚAZK)
File:Alt_Bela_(MOR250418330)-www_mza_cz.jpg|Wieś '''Stará Bělá'''. Mapa katastralna z&nbsp;1825 roku (''2836-1 (M&nbsp;a&nbsp;S) Alt Biela (Stara Biela)'') (źródło: Archivní mapy ÚAZK)
-
File:Alt_Bela_(MOR250418330)-www_mza_cz-katastr.jpg|Lokalizacja gospodarstw nr 79 i 102. Fragment mapy katastralnej z 1825 roku (''MOR250418330'') (źródło: Archivní mapy ÚAZK)
+
File:Alt_Bela_(MOR250418330)-www_mza_cz-katastr.jpg|Lokalizacja gospodarstw nr 79 i&nbsp;102. Fragment mapy katastralnej z&nbsp;1825 roku (''MOR250418330'') (źródło: Archivní mapy ÚAZK)
</gallery>
</gallery>
Linia 145: Linia 153:
* +Smyčka František, (1899a), '''Bericht über das erste mährische Meteoreisen, gefunden bei Alt Belá (nächst Mährisch-Ostrau)''', ''Programm des böhmischen Gymansium in Mähr-Ostrau'', 1899, ss. 7.<ref>za Koblitz MetBase</ref>
* +Smyčka František, (1899a), '''Bericht über das erste mährische Meteoreisen, gefunden bei Alt Belá (nächst Mährisch-Ostrau)''', ''Programm des böhmischen Gymansium in Mähr-Ostrau'', 1899, ss. 7.<ref>za Koblitz MetBase</ref>
-
* +Smyčka František, (1899b), '''O novém železe povětroním, nalezeném v Staré Bělé na Moravě''', ''Vesmír'', 9, 1899, s. 101-102.<ref>zdjęcie masy głównej oraz na str. 100 fotografia przekroju meteorytu z&nbsp;widocznymi figurami Widmanstättena</ref> Plik [http://vesmir.cz/archiv-vesmiru/ PDF].
+
* +Smyčka František, (1899b), '''O novém železe povětroním, nalezeném v Staré Bělé na Moravě''', ''Vesmír'', 9, 1899, s. 101-102.<ref>zdjęcie masy głównej (str.&nbsp;101) oraz na str. 100 fotografia przekroju meteorytu z&nbsp;widocznymi figurami Widmanstättena</ref> Plik [http://vesmir.cz/archiv-vesmiru/ PDF].
* +Smyčka František, (1899c), '''Zpráva o prvním moravském tělese povětroním, nalezeném u Staré Bělé (blíže Mor. Ostravy)''', ''Druhá výroční zpráva reál. gymnasia v Moravské Ostravě za r. 1898–1899'', 1899, s. 15-19.<ref>za Jarošek (2004)</ref>
* +Smyčka František, (1899c), '''Zpráva o prvním moravském tělese povětroním, nalezeném u Staré Bělé (blíže Mor. Ostravy)''', ''Druhá výroční zpráva reál. gymnasia v Moravské Ostravě za r. 1898–1899'', 1899, s. 15-19.<ref>za Jarošek (2004)</ref>

Wersja z 22:54, 23 sty 2017

0i

Trzeci „bliźniak” meteorytów Elbogen i Vicenice?

Alt Bela
Alt Bela (Smyčka 1900) mm.jpg
Masa główna meteorytu (źródło: Smyčka 1900)
Znalezisko
Lokalizacja Czechy
Położenie[1] 49°46'N, 18°15'E
Data przed 1898
Charakterystyka
Typ żelazny IID (Om)[2]
Masa ~3,9 kg[3]
Liczba okazów jeden okaz
Meteoritical Bulletin Database
Synonimy
w NHM Cat: Alt Biela, Stara Bela; po czesku: Stará Bělá

W połowie XIX wieku (prawdopodobnie w 1876 roku) w okolicy wsi Stará Bělá (Alt-Bělá) na Morawach rolnik Štěpán Holáň podczas orki wyorał pojedynczą bryłę żelaza o masie 3,9 kg. Nie wiedząc co z nią zrobić zabrał ją do domu, gdzie przeleżała zapomniana wiele lat. Dopiero w 1898 (lub 1899?) roku pokazał on swoje znalezisko profesorowi pobliskiego gimnazjum w Ostrawie Franzowi Smyčkovi (František Smyčka), który rozpoznał w nim meteoryt żelazny (Tuček 1981).

Więcej informacji o okolicznościach znalezienia meteorytu pisze Jarošek (2004) w oparciu o nieosiągalne dla Redakcji źródła:

«

(…) Ale čtěme dál na straně 18 [w Smyčka (1899c)]: „Co se týče času, kdy bylo toto železo nalezeno, mám pouze zprávy kusé. Dárce, zámožný a inteligentní rolník Štěpán Holajn3) ze Staré Bělé mně sdělil, že při převzetí svého statku již před 50 lety byl na toto železo, ležící mezi polním nářadím pod kůlnou, upozorněn4). Možno tedy s bezpečností souditi, že bylo na pozemcích u Staré Bělé blíže Mor. Ostravy vyoráno a do statku zavezeno. Jelikož nebylo na povrchu mnoho porušeno, domnívám se, že pád jeho se udál ještě v tomto století (…)
(…)

3 Štěpán Holain (26.12.1836, 5.12.1903) (pozn.: správná podoba jeho příjmení je Holain, ve Staré Bělé se vyskytovala či vyskytují i příjmení Holaň a Holajn) byl synem Antonína Holaina,[4] pozdějšího prvního starosty Staré Bělé na statku č. 79. V r. 1870 se přiženil na největší starobělský grunt č. 102 (statek již nestojí; nacházel se na konci ul. Povětronní nedaleko zemědělského družstva a byl již jako dosti zchátralý zcela zbourán v 2. polovině 90. let 20. století) a stál pak v popředí všech významných akcí v obci. Byl jedním ze zakladatelů hospodářského spolku v Paskově, Občanské záložny v Brušperku a čtenářské besedy ve Staré Bělé. Byl řadu let prvním radním a předsedou místní školní rady. V okrese zastával funkci předsedy komise pro chov hovězího dobytka a v kraji byl důvěrníkem hospodářského spolku pro severovýchodní Moravu. Byl také odběratelem českých časopisů a knih a málokterý rolník se mohl pochlubit kompletním vydáním Ottova slovníku naučného.
4 Emanuel Šindel v publikaci „Stará Bělá od nejstarších dob po současnost“, MNV Stará Bělá z r. 1972 v části o starobělském meteoritu poněkud odlišně o nálezu uvádí (obdobně jako Jan Pchálek ve Starobělském zpravodaji č.1/2003): „Rolník Štěpán Holain z čp. 102 nalezl v r. 1876 na svém poli velmi těžkou hroudu. Donesl ji domů, očistil a zjistil, že je to tvrdý kov. V novinách se až v roce 1898 dočetl, že v Prostějově žije profesor Smyčka, který se zabývá studiem meteoritů a ten se přijel na nález podívat“.

(…)

6 Štěpán Holain daroval meteorit ostravskému gymnáziu, odkud byl později prodán za 600 zlatých pražskému technickému muzeu (opět E. Šindel).
»


Za Dlouhý (2013):

«

(…) Právě na Matičním gymnáziu jej v roce 1898 vyhledal starobělský učitel Filip Klus, aby jej informoval o zvláštním těžkém „kameni“, který se nachází na gruntě Štěpána Holaina č. 102. Profesora Smyčku kámen velmi zaujal a nechal proto udělat ve vítkovické mostárně metalografické zkoušky pomocí výbrusu a leptání kyselinou dusičnou. (…)

»


Czyli zasadniczo wiadomo kto, kiedy i gdzie znalazł meteoryt Alt Bela!

Redakcja portalu odwiedziła w styczniu 2017 roku miejsce znalezienia meteorytu Alt Bela. Na znajdującej się we wsi pamiątkowej tablicy znajduje się szczegółowa relacja o okolicznościach znalezienia meteorytu oraz wiele oryginalnych i wyjątkowych ilustracji.

Urodzony 26 grudnia 1836 roku Štěpán Holáň syn starosty i gospodarza na gruntach nr 79 w Staré Bělé, Antonína HoláněAnny roz. Pytlíkové, nabył w 1870 roku gospodarstwo nr 102. Około 1876 roku znalazł na swym polu ciężki kamień – „V roce 1876 nalezl na svém poli podivný, tmavý, těžký kámen, tzv. starobělský povětroň,[5] kterému po dlouhé roku nikdo nevěnoval pozornost. (…)”. Dopiero w 1899 roku profesor ostrawskiego gimnazjum František Smyčka rozpoznał w nim meteoryt.

Rzadki typ IID

Alt Bela to meteoryt bardzo rzadkiego typu IID. Takiego samego typu są dwa inne czeskie meteoryty ElbogenVicenice, których miejsca spadku/znalezienia leżą od miejsca znalezienia okazu Alt Bela odpowiednio: 398 i 166 km!

Za Slavík (1902):

«

Fr. Smyčka: Bericht über das erste mährische Meteoreisen, gefunden bei Alt-Bělá (nächst Mährisch-Ostrau). (Programm d. böhm. Gymnasium in Mähr.-Ostrau. 1899. 7 p. Mit 1 Taf. Böhmisch.)

Das Eisen wurde im Dorfe Alt-Bělá (etwa 2 Stunden von Ostrau) in einem Bauerngate durch mehrere Jahrzehnte aufbewahrt; sein Fall dürfte etwa im Anfang des XIX. Jahrhunderts erfolgt sein. Im Jahre 1899 gelangte das Eisen in Besitz des Prager Museums. Ursprüngliches Gewicht 3900 g; Dichte 7,525 g. Structur oktaedrisch mit schönen Widmanstätten'- schen Figuren. Durch Magnetisirung wird das Eisen von Alt-Bělá permanent magnetisch. Analyse (M. Neff und A. Stocký in Prag): Fe 85,34, Ni 12,89, Co 0,41, P 0,39, S 0,06, C 0,02, unlöslich in Säuren 0,86; Sa. 99,97.

Fr. Slavík.
»


Więcej informacji o podobieństwie tych trzech meteorytów, patrz → meteoryt Vicenice.

Kolekcje

Masa główna meteorytu Alt Bela znajduje się w Muzeum Historii Naturalnej w Pradze (Koblitz MetBase).

Fragmenty meteorytu Alt Bela w kolekcjach:

Zbiór waga okazów
(Koblitz MetBase)
uwagi
Prague, Nat. Mus. 3350 g [main mass]; wg Tuček (1981) największy fragment ma masę 2710 g
Vienna, Naturhist. Mus. 427 g
Zürich, J.Nauber Colln. 276 g
Bonn, Min. Mus. Univ. 122 g
(…)

Brak fragmentów tego meteorytu w zbiorach polskich.


Lokalizacja

Źródło: Wiki.Meteoritica.pl
© Jan Woreczko & Wadi

(S) Stará Bělá

ulice Povětronní i Smyčkova

położenie tablicy informacyjnej

współrzędne wg Tučeka (49°49'N, 18°17'E)

* W 2018 roku Google zmieniło zasady działania apletu, mapa może wyświetlać się niepoprawnie (pomaga Ctrl+F5); więcej → Szablon:GEMap-MyWiki

Stará Bělá (Alt-Bělá).

Na pamiątkę znaleziska pobliskie ulice nazwano: Povětronní (Povětroň po czesku znaczy meteor) i Smyčkova na cześć prof. Smyčka. Przy dzisiejszej ulicy Povětronní znajdowały się gospodarstwa nr 79nr 102 (u zbiegu z ulicą Dokoupilova).

Przy skrzyżowaniu ulicy Povětronní i polnej drogi na południe, stoi pamiątkowa tablica informacyjna o historii wsi i o meteorycie Alt Bela (portal mapy.cz).


Mapy


Galerie

Obecny wygląd masy głównej ze zbiorów muzeum w Pradze znajduje się na fotografiach w artykułach Jarošek (2004) i Šreinová et al. (2012).



Bibliografia

  • Buchwald Vagn Fabritius, (1975), Handbook of Iron Meteorites. Their History, Distribution, Composition, and Structure, University of California Press, Berkeley 1975. ISBN 0-520-02934-8.[6] Pliki PDF.
  • +Dlouhý Oldřich, (2013), Po kom se jmenuje vaše ulice?, Starobělský Zpravodaj, 13, Prosinec, 2013, s. 7.[7] Plik PDF.
  • +Jarošek Radim, (2004), Starobělský meteorit. První moravský železný meteorit ze Staré Bělé, POODŘÍ - časopis obyvatel horní Odry, 4, 2004, s. 2, 4-5. Plik PDF.
  • +Klega Lukáš, (2009), "ALT BELA" - světoznámé železo povětronní ze Staré Bělé, POODŘÍ - časopis obyvatel horní Odry, 4, 2009.[8] Plik PDF.
  • Koblitz Jörn, MetBase. Meteorite Data Retrieval Software, Version 7.3 (CD-ROM), Ritterhude, Germany 1994-2012. MetBase.
  • Slavík František, (1902), Smyčka (1899) (…) Programm des böhmischen Gymansium (…), Neues Jahrbuch für Mineralogie, Geognosie, Geologie und Petrefaktenkunde, 1, 1902, s. 42. Plik DjVu.
  • +Smyčka František, (1899a), Bericht über das erste mährische Meteoreisen, gefunden bei Alt Belá (nächst Mährisch-Ostrau), Programm des böhmischen Gymansium in Mähr-Ostrau, 1899, ss. 7.[9]
  • +Smyčka František, (1899b), O novém železe povětroním, nalezeném v Staré Bělé na Moravě, Vesmír, 9, 1899, s. 101-102.[10] Plik PDF.
  • +Smyčka František, (1899c), Zpráva o prvním moravském tělese povětroním, nalezeném u Staré Bělé (blíže Mor. Ostravy), Druhá výroční zpráva reál. gymnasia v Moravské Ostravě za r. 1898–1899, 1899, s. 15-19.[11]
  • Smyčka František, (1900), Bericht über das erste in Mähren (bei Alt-Bělá in der Nähe Mähr.-Ostrau) aufgefundene Meteoreisen (Hiezu Tafel I.), Verhandlungen des Naturforschenden Vereines in Brünn, 38, 1900, s. 29-32. Plik PDF.
  • Šreinová Blanka, Bukovanská Marcela, (2012), Meteority v České republice, Člověk ve svém pozemském a kosmickém prostředí, Bulletin referátů z konference, Úpice 2012, (s. 20).[12] Plik PDF.
  • Tuček Karel, (1964), Katalog sbírky meteoritů Národního muzea v Praze (Catalogue of the Collection of Meteorites of the National Museum in Prague), Sborník Národního muzea v Praze,[13] vol. XX B, nr 1, 1964, s. 1-108, (s. 70, plate V).[14] Plik PDF.
  • Tuček Karel, (1968), Catalogue of the Collection of meteorites of the National Museum in Prague (Katalog sbírky meteoritů Národního muzea v Praze), National Museum, Prague, 1968, ss. 103, (s. 69, plate V).
  • Tuček Karel, (1981), Meteority a jejich výskyty v Československu (Meteorites and their occurrence in Czechoslovakia), Academia, Praha, 1981, ss. 269, (s. 200-202, fot. 42). Plik DjVu
    Źródło: Wiki.Meteoritica.pl
    (tablice
    Źródło: Wiki.Meteoritica.pl
    ).


Przypisy

  1. ^ jeśli nie zaznaczono inaczej, podano współrzędne przyjęte w oficjalnej bazie meteorytów Meteoritical Bulletin Database
  2. ^ Om – oktaedryt średnioziarnisty (medium octahedrite)
  3. ^ wg Tučeka bryła miała 3,9 kg
  4. ^ wg map katastralnych Anton Hollain
  5. ^ povětroň po czesku znaczy meteor
  6. ^ trzytomowe opracowanie (ponad 1400 stron), „biblia” meteorytów żelaznych (patrz → Woźniak (2021, ASMP)), znajduje się w zbiorach W&W
  7. ^ krótka biografia prof. Františka Smyčka
  8. ^ O známém starobělském meteoritu jsme psali v č. 4/2004. Autor se tématu věnuje podrobněji a doplňuje mnoho cenných informací, včetně toho, kde se části Alt Bela nacházejí ve světových sbírkách. Nechybí foto majitele meteoritu na svou dobu vzdělaného rolníka Štěpána Holaina ze Staré Bělé.
  9. ^ za Koblitz MetBase
  10. ^ zdjęcie masy głównej (str. 101) oraz na str. 100 fotografia przekroju meteorytu z widocznymi figurami Widmanstättena
  11. ^ za Jarošek (2004)
  12. ^ najnowsze krótkie opracowanie na temat wszystkich czeskich meteorytów oraz starszych doniesień (np. Odranec)
  13. ^ patrz → Sborník Národního muzea v Praze
  14. ^ katalog zawiera również plansze z fotografiami meteorytów: Alt Bela, Bohumilitz, Braunau, Elbogen, Lenarto, Lissa, Magura, Sazovice, Stannern, Suchy Dul, Tabor, Teplá, Usti Nad Orlici

Zobacz również

Linki zewnętrzne

  • Meteoritical Bulletin Database (MBD) – meteoryt Alt Bela
  • Encyclopedia of Meteorites (EoM) – meteoryt Alt Bela
Osobiste